Ishaan studoval na PEF MENDELU a po bakaláři přestoupil na univerzitu v Birminghamu. V rozhovoru mluví o tom, jaké byly jeho první dojmy z České republiky, čeho si na studiu na PEFce nejvíce váží a jaké má plány do budoucna. Přečtěte si inspirativní rozhovor s nadějným finančníkem, který z Indie vycestoval za svými sny a našel nový život v Brně a ve Velké Británii.

Ishaane, můžeš se krátce představit a říct nám něco o sobě?

Vystudoval jsem bakalářský obor Ekonomika a management na PEF MENDELU. Narodil jsem se v Indii a bakalářské studium na PEFce jsem dokončil před dvěma lety. Nyní jsem ve Velké Británii a začínám magisterské studium na Univerzitě v Birminghamu, obor Finanční ekonomie.

Proč jsi si pro studium vybral Českou republiku a PEF místo jiných zemí, jako jsou USA, UK nebo Kanada?

Česká republika nebyla moje první volba. Vlastně byla druhá. Původně jsem chtěl jít do Německa. Chtěl jsem žít ve střední Evropě. Miluji cestování a zdálo se mi, že odtud mohu snadno vyjíždět do okolních států, jako to dělají místní.

A druhý důvod? Možná to zní hloupě, ale v Indii máme velmi populární bollywoodský film – Rockstar, který se natáčel v Praze. Každý v Indii ten film zná. Já ten film miluji. Takže i kvůli tomu jsem si nakonec vybral Českou republiku.

Co jsi o České republice před příjezdem věděl. Co tě tu nejvíc lákalo?

Znal jsem něco z historie, věděl jsem o rozdělení Česka a Slovenska, ale největší dojem na mě udělal právě ten film. Kvůli němu jsem chtěl navštívit Prahu, a nejlepší způsob, jak to udělat, je žít v České republice, no ne?

Co tě překvapilo, když jsi sem přijel?

Překvapila mě zdejší pivní kultura. V Indii tolik pivo nepijeme, takže to byl pro mě docela kulturní šok. Je tu také relativně klidno. V Indii jsou všude lidé. Ale tady se po sedmé večer zdá, že se ulice uzavřou a najednou tu nikde není moc lidí.

A v neposlední řadě jsem byl překvapený z českého jídla. V Indii je všechno pikantní a česká jídla jsou velmi mdlá. Takže i to byl zprvu velký rozdíl.

Můžeš nám prozradit své oblíbené místo v Brně?

Miluji hrad Špilberk a výhled na okolí. Rád chodím na procházky a túry. Dříve jsem bydlel na kolejích a tam nedaleko byla lesní stezka, kterou jsem se rád procházel. Je tu spousta krátkých tras, kterými se člověk může proházet. To se mi líbí. A také je tu velmi bezpečno, takže se nemusíte bát jít ven téměř kdykoli.

Co jsi si nejvíce užil na životě v Česku a co zde bylo naopak nejtěžší?

Nejvíc jsem si zde užil své studium na PEF. Profesoři byli úžasní, zařízení školy je na vysokéúrovni a měl jsem skvělé spolužáky. Nejtěžší bylo žít s jazykovou bariérou. Většina starších lidí zde mluví jen česky. Na druhou stranu mladí lidé mluví anglicky dobře a jsou velmi ochotní pomoci. Pamatuju si jednu historku z doby, kdy jsem poprvé přijel do Prahy. Bylo to má první mezinárodní cesta, neuměl jsem ani slovo česky a nevěděl jsem, jak se dostat z letiště na hlavní nádraží. Naštěstí mi dva mladí lidé pomohli přesunout má zavazadla z letiště na nádraží. A na nádraží jsem potkal zase starší pár, který sice moc neuměl anglicky, ale byli velmi milí a pomohli mi najít vlak a naložit do něj všechna zavazadla. Takže to byla moje první zkušenost s Českem. Hned jsem pochopil, že lidé tady budou prostě úžasní.

Měl jsi možnost zapojit se do studentského života na PEFce? Pokud ano, jak?

Ano měl a bylo to úžasné. Díky programu Erasmus jsem zde získal přátele z Ukrajiny, Itálie, Rakouska a Německa. Ani jsem nečekal, že to tu bude tak mezinárodní. V Indii si něco takového nedovedu představit, protože tam tolik mezinárodních studentů není. V Brně je mezinárodní komunita skvělá a rád s nimi chodím do barů. Hodně jsem se naučil o jejich kultuře. Na druhou stranu jsem ale vlastně neměl tolik možností se skamarádit s českými studenty.

Jaké byly největší výzvy, kterým jsi musel čelit během studia v Brně?

Nejhorší bylo, že jsem musel každý rok chodit na úřad si obnovit vízum. To bylo občas skutečně náročné, protože tam nikdo nemluví anglicky. Vždycky jsem musel to, co chci říct překládat přes telefon a ukazovat jim to na displeji.

Kromě toho to byla moje první mezinárodní cesta, poprvé jsem žil sám a například jsem neuměl vařit. Moje maminka mi také obvykle uklízela pokoj, takže jsem najednou měl na starosti i domácí práce, což bylo docela obtížné.

Také studium v prvním semestru bylo trochu těžké. Je to jiné než v Indii. V Indii neděláme prezentace ani domácí úkoly, takže jsem se trochu trápil, protože jsem nebyl zvyklý mluvit před 40 lidmi ve třídě. To byl zpočátku problém.

Jak bys ohodnotil úroveň výuky a zařízení na PEF?

Výuce bych dal 4 body z 5. A to jen proto, že se ve výkladu čas od času něco ztratilo v překladu. Někteří čeští pedagogové občas nebyli schopni látku látku dostatečně vysvětlit anglicky. Jinak veškerá zařízení zde jsou docela dobrá. Budova a kampus jsou nádherné, informační systém je skvělý a velmi užitečný. A kdykoliv zde můžeme využít počítač, to je skvělé.

Studuješ nyní magisterský program na University of Birmingham. Můžeš porovnat studium na PEF a v Birminghamu?

Tak především zde všichni mluví anglicky. Ale studium je v Birminghamu velmi těžké. Třídy jsou větší, jsem ve skupinách o 150-200 lidech. Tady na PEF nás bylo asi 30, což mi ale vyhovuje víc. Je to taková malá komunita, kde mají profesoři a studenti větší osobní kontakt. To v Birminghamu není.

Je tu hodně studentů z Číny a Indie. Dosud jsem neměl možnost se seznámit s jinými studenty z Evropy. Upřímně bych řekl, že na PEF MENDELU bylo studium vlastně více mezinárodní než v Birminghamu.

Máme opravdu hodně velký kampus a univerzita nám dává možnost zapojovat se do mnoha klubů, jako jsou taneční kluby, jazzové kluby… PEF MENDELU něco takového nemá, což je škoda.

Je něco, co ti studium v Brně dalo a co bys v Birminghamu nezískal?

Možná, že teď si připadám, že dokážu žít kdekoli. Teď už zvládnu cestovat do jakékoli evropské země a i bez znalosti jazyka tam dokážu nějak normálně fungovat. Takže jestli jsem se něco v Brně naučil, je to především život v mezinárodním prostředí.

Jaké máš plány do budoucna?

Studuji finanční ekonomii, takže bych rád zůstal v oboru. Chtěl bych začít hned po studiu pracovat v bankovnictví a financích. Pravděpodobně zůstanu v Anglii nebo se přesunu do Švýcarska. To je přece jenom hlavní centrum financí.

Ishaane, je něco, co bys chtěl dodat na závěr?

Buďte otevření zkušenostem. Nebojte se zdravit lidi, navazovat s nimi kontakty a učit se od nich. Lidé jsou milí.

Všechny aktuality a rozhovory