Dennis Nchor je součástí Provozně ekonomické fakulty už více než 10 let. Za tu dobu se stal odborníkem na makroekonomii, zkoumá šedou ekonomiku a ekonomický růst v rozvojových zemích. Je také velmi oblíbený pedagog mezi studenty a aktivně pomáhá s integrací afrických studentů. Přečtěte si celý rozhovor, jeho profesní cestu i osobní vztah k fakultě, Brnu a České republice.

Dennisi, vy pocházíte z Ghany. Na Mendelově univerzitě už ale působíte víc než deset let. Co vás sem původně přivedlo?

V roce 2007 jsem dokončil studium na University of Ghana, kde jsem během národní služby strávil rok jako asistent výuky. Někdy v té době Mendelova univerzita nabízela různá stipendia studentům z Ghany. Měl jsem štěstí, že mě vybrali a v roce 2008 jsem přijel studovat na Provozně ekonomickou fakultu.

Měl jste od začátku v plánu na Provozně ekonomické fakultě zůstat a žít v Brně i po studiu?

Mým cílem bylo studovat, ne nutně zůstat. Tehdy jsem byl otevřený příležitostem kdekoli na světě. Kdyby se naskytla šance na MENDELU, využil bych ji, a kdyby jinde, nejspíš bych to vzal taky. Můj hlavní cíl vždycky byl dokončit Ph.D., a nakonec mi právě PEFka tu možnost nabídla.

Jak přesně vypadala ta příležitost na MENDELU?

Byl jsem v kontaktu s některými profesory z magisterského studia. Věděli o tom, že mám v zájmu pokračovat v Ph.D. A když se pak uvolnila pozice pro doktoranda oslovili přímo mě.

Jaký byl váš úplně první dojem, když jste přijel do Brna?

Nejvíc mě zaujala rozdílná infrastruktura. Pamatuji si svou první cestu z Prahy do Brna, kdy autobus přijel přesně na čas. Ta přesnost a efektivita pro mě byla novinka a udělala na mě velký dojem.

Cítil jste se během prvních let v Brně doma, nebo vám trvalo, než jste si zvykl?

Zvykal jsem si docela rychle. Ze začátku mě nejvíc zajímalo, jak se mi bude dařit ve výuce. Když jsem zjistil, že mi prostředí v učebně perfektně vyhovuje, zmírnilo to moji úzkost a pomohlo mi to se přizpůsobit. Velkou roli také sehrál pocit komunity. Čeští studenti byli velmi vstřícní a zahrnovali nás do společenských akcí.

Dnes funguje pro zahraniční studenty tzv. buddy systém. Měl jste něco takového, když jste přijel?

Tehdy formální buddy systém neexistoval. Naši podporou byli ostatní spolužáci. Ale i zaměstnanci zahraničního oddělení byli neuvěřitelně nápomocní, obzvlášť pracovnice na rektorátu, které nás vždy nasměrovaly, když jsme potřebovali informace. 

Po několika letech práce v Ghaně jste se vrátil do Brna na Ph.D. Jak jste tehdy program vnímal?

Oproti magisterskému stupni to byl velký krok vpřed. Doktorské studium na PEF MENDELU je orientované na výzkum. Když jsem začínal v roce 2013, můj školitel, profesor Adamec z Ústavu statistiky a operačního výzkumu, se postaral, abych zde měl vše, co potřebuji: kancelář, počítač, software a přístup k potřebným zdrojům. Taková podpora spolu s financováním prostřednictvím projektu IGA mi umožnila účastnit se konferencí a publikovat, což bylo pro rozjezd mého doktorátu zásadní.

Na čem jste se během Ph.D. zaměřoval?

Zabýval jsem se ekonomickou situací v Ghaně. Tehdy Ghana objevila ropu a mě zajímalo, jaký dopad bude mít tento zdroj na naši ekonomiku. Existuje mnoho studií o zemích, které objevili ropu a místo růstu čelili ekonomickým problémům. Chtěl jsem zjistit, zda Ghana dokáže dosáhnout pokroku, nebo zda jí bude hrozit stagnace. Celá práce byla spíše aplikací statistických metod na ekonomickou teorii.

Máte nějakou radu pro zahraniční studenty, kteří zvažují Ph.D. na vaší fakultě?

Musíte vědět, proč vlastně chcete Ph.D. dělat. Motivace je klíčová. Někteří studenti po roce nebo dvou studium doktorátu vzdají. Pokud je ale vaším cílem naučit se zkoumat a smysluplně přispět vědě, budete mít větší šanci odolat problémům. V mém případě byla motivace jasná – chtěl jsem dělat výzkum a pracovat v akademické sféře.

Můžete nám přiblížit vaše současné oblasti výzkumu?

Během studia Ph.D. jsem se soustředil na šedou ekonomiku v rozvojových zemích. Po obhájení jsem se začal věnovat více makroekonomickým otázkám. Zkoumal jsem dopad technologií a umělé inteligence na trh práce, jak změny ovlivňují zaměstnavatele, zaměstnance a studenty. V poslední době jsem se zabýval měnovou integrací v západní Africe. Zkoumal jsem, zda jsou tamní země připravené na jednotnou měnu nebo měnovou unii podobnou EU. 

Také jsem se věnoval rozdílu mezi západní Afrikou a rozvinutým světem. Některé země zažívají vysoký růst díky objevům nových komodit, tento růst je často krátkodobý a nemusí jim nutně pomoci dohnat globální úroveň HDP. Celkově se můj výzkum točí kolem aplikované makroekonomie a rozvojových otázek a snažím se řešit reálné ekonomické výzvy.

Byl článek o měnových oblastech ten, za který jste získal Cenu profesora Sojky?

Ano, přesně ten. Jedná se o cenu, kterou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně uděluje za mimořádný vědecký počin.

Řekl byste, že je to článek, na který jste nejvíc hrdý?

Rozhodně. Zabral mi mnoho let, než jsem ho plně koncepčně připravil. Poprvé jsem nad tím začal přemýšlet během Ph.D. a kladl si otázky ohledně optimálních měnových oblastí, protože to byla u nás doma velmi palčivá otázka. Sbíral jsem data, prováděl analýzy a postupně to vylepšoval. Až v roce 2022 jsem cítil, že mám vše připravené k tomu, abych článek pořádně napsal. Jakmile jsem ho publikoval a fakulta ho ocenila, dalo mi to obrovskou motivaci pokračovat ve výzkumu.

Podporovala vás fakulta v akademickém rozvoji i jinak než oceněním?

Já se považuji za produkt této univerzity. Na Provozně ekonomickou fakultu jsem přišel velmi mladý, v 25 letech, a zahájil jsem zde celou svou výzkumnou kariéru. Rozhodující bylo, že mi fakulta poskytla vhodné prostředí. Každý člověk potřebuje prostor, kde může ukázat, co umí. Kromě toho mi tu vždy věřili, motivovali mě a podporovali mě. Měl jsem přístup do učeben, možnost vyučovat, softwar a databáze k dispozici a dokonce i stipendium. 

Učíte jak bakalářské, tak magisterské studenty. Jak zvládáte skloubit výuku a výzkum?

To je jedna z největších výzev v akademické sféře. Musíte mít opravdovou vášeň pro obojí. Výuka samozřejmě zabírá čas. Publikace a objevy jsou výstupy, které odrážejí vaši práci i mimo učebnu. Já výzkum miluju. Neustále si kladu otázky, které chci řešit, a stále se posouvám dál. Fakulta mi poskytuje platformu a zdroje, ale motivace jít za hranice učebny, dělat výzkum, to musí přijít zevnitř. Právě tato motivace umožňuje výuku s výzkumem skloubit.

Jak byste se popsal jako učitel?

Pro mě výuka není výukou, pokud se studenty nenajdu společnou cestu. Snažím se vysvětlovat pojmy tak, aby je opravdu pochopili. Chci také, aby byli na fakultu hrdí a nebáli se naší školu doporučit. Učím mikroekonomii a magisterské semináře, často s mezinárodními studenty, a snažím se, aby se cítili jako součást třídy. Rozumím jejich obavám, protože jsem si tím sám prošel. Poskytuji také konzultace, zejména africkým studentům.

Když jsem sem poprvé přijel, byl jsem plachý a introvertní. Pamatuji si, jak moc mě podporovali moji učitelé, a snažím se o to samé i u svých studentů.

Jak se vám daří skloubit výuku s výzkumem?

Někdy to s časy vyhrazenými pro výuku není ideální, ale můžu si svůj den přizpůsobit. Osobně dávám přednost přednáškám odpoledne a ráno raději pracuji na výzkumu.

Učíte na této fakultě už více než deset let. Všiml jste si rozdílů mezi studenty tehdy a dnes?

Jednou z největších změn je způsob, jak studenti využívají technologie. Před lety jsme trávili hodně času v knihovně, četli knihy a vypisovali si poznámky. Dnes studenti mnohem více využívají nástroje umělé inteligence a digitální zdroje. To je obrovská změna.

Napadá vás na závěr nějaké sdělení pro lidi ze zahraničí, kteří uvažují o Ph.D. programu na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně?

Řekl bych, že Česká republika patří mezi nejlepší země pro studium a Brno je město, kde se můžou studenti cítit jako doma. Není příliš velké a panuje zde přátelská atmosféra. Na fakultě nabízíme anglické programy pro bakalářské, magisterské i Ph.D. studenty v oboru ekonomie, management a informatika. Výuka není jen teoretická; je praktická a připravuje vás na pracovní trh.
Zahraniční oddělení je velmi vstřícné a pomáhá s vízy a administrativou, fakulta pak poskytuje příjemné prostředí. A školné je oproti jiným zemím Evropy a světa velmi dostupné, 80.000 CZK, tedy zhruba 3.200 EUR.

Všechny aktuality a rozhovory