Doc. Ing. Svatopluk Kapounek, Ph.D. na fakultě působí už od roku 1997, kdy na PEF MENDELU nastoupil jako student oboru Finance. Roli akademického pracovníka zastává téměř 15 let. První den v dalším čtyřletém období jako proděkan pro tvůrčí činnost pomohl se zahájením dvou projektů OPPIK, setkal se s partnery z Vídně, kteří nabízí spolupráci na projektu pro Evropskou komisi, věnoval se přípravám fakultní konference Firma a konkurenční prostředí a měl také několik konzultací se studenty. Co chce změnit a v čem chce pokračovat v pozici proděkana, dozvíte se z rozhovoru. Čemu se na fakultě věnujete v současnosti? Výhodou funkce, kterou zastávám, je možnost věnovat se mnoha různorodým činnostem. Nejvíce energie věnuji podpoře projektové a výzkumné činnosti na fakultě. Většinou se jedná o pomoc řešitelům projektů, konkrétně zajištění spolufinancování a další administrativy. Koordinuji celofakultní projekty související například s nákupem databází, organizaci a recenzních řízení. Starám se nejen o vykazování výsledků tvůrčí činnosti, ale definuji také priority a strategii v oblasti vědy a výzkumu na fakultě. Mimo tyto činnosti související s funkcí proděkana jsem editorem fakultního časopisu EJOBSAT, vyučuji předměty pro magisterské a doktorské studenty a v neposlední řadě mám také několik vlastních výzkumných projektů. Co se za vašeho působení na pozici proděkana pro vědu a výzkum změnilo? Pevně doufám, že se změnily priority tvůrčí činnosti ve smyslu zvyšování kvality jednotlivých výstupů, a to i za cenu snížení jejich množství. Vůbec totiž nezáleží, jestli napíšete sto nebo tisíc podprůměrných či průměrných článků. Rozhodující je, jaký přínos pro společnost mají vaše nejlepší práce. V čem byste rád pokračoval? V průběhu minulých let se podařilo identifikovat pět výzkumných týmů fakulty. Rád bych jim vytvořil takové podmínky, abychom o nich mohli hovořit jako o týmech a výstupech excelentního výzkumu. Jaké změny chystáte na další čtyřleté období? Velkým problémem naší fakulty je nerovnoměrná tvorba výstupů tvůrčí činnosti. Na jedné straně máme pracovníky, kteří za rok publikují více než pět velmi kvalitních článků. Na straně druhé je mnoho pracovníků, kteří nemají výstup žádný. Tvůrčí činnost je přitom úzce propojena s kvalitou výuky. Lidé, kteří se vůbec nevěnují tvůrčí činnosti, často přestávají číst a ztrácí přehled o nových poznatcích ve svém oboru, které pak samozřejmě nemohou předat svým studentům. Mým cílem je tedy změnit hodnocení tvůrčí činnosti tak, aby nejen více motivovalo ke kvalitnějším pracím, ale také snížilo počet těch, kteří se tvůrčí činnosti nevěnují vůbec.