Jak správně a jednoznačně definovat co je to plýtvání potravinami? Jak určit vhodnou metodiku pro měření potravinového odpadu? A především, jak snížit množství vyplýtvaných potravin? Nejen tyto otázky si kladou vědci na Mendelově univerzitě v Brně, kde se již několik let věnují problematice plýtvání potravinami. Dne 1. 6. 2019 byl zahájen unikátní projekt, který  by měl mimo jiné pomoci získat reálná data o plýtvání potravinami v českých domácnostech. Tříletý projekt s názvem Podpora pro-environmentálních vzorců chování a incentivy pro behaviorální změnu v produkci potravinových odpadů a plýtvání je finančně podpořen Technologickou agenturou ČR z PROGRAMU ÉTA. Základem projektu je najít efektivnější způsoby, jak dosáhnout cíle redukce plýtvání potravinami, a to na základě provedení a vyhodnocení cíleného experimentu, jehož smyslem je dosáhnout změny v chování domácností, která povede ke snížení plýtvání potravinami. Tento cíl je rovněž v souladu s myšlenkou udržitelného rozvoje, kde snahou Evropské unie je do roku 2030 snížit plýtvání potravinami na polovinu. Pro hodnocení naplňování tohoto cíle však chybí potřebná data. Problematika plýtvání nám není cizí. Na PEF MENDELU již tři roky funguje tým, který se tímto tématem zabývá. Je totiž patrné, že problematika měření skutečného potravinového odpadu není jednoduchou záležitostí a výsledky dosavadních výzkumů v této oblasti jsou prozatím značně nesourodé. Tvrzení o průměrném plýtvání potravinami v přepočtu na osobu za rok z různých zdrojů se mnohdy liší i o tři řády, jedná se tedy o velice rozmanitá čísla. Je tedy nanejvýš zřejmé, že pokud chceme znát odpověď na otázku, jaké množství potravin je v domácnostech reálně vyplýtváno, bude nutné toto tvrzení postavit na reprezentativním výzkumu s vhodně zvolenou metodikou experimentu, jež zaručí sběr opravdu kvalitních dat. Již nyní jsou k dispozici data z menšího šetření, jde o informace ze 100 domácností v ČR, které vyplňovaly měsíc deníky, kde uváděly přesně (vážením jednotlivých druhů plýtvaných potravin a zaznamenáním zjištěných navážených hodnot do deníku), co z potravin vyhodily a proč. Zde nám vyšla zajímavá zjištění – např. fakt, že odhady respondentů (kolik si myslí, že týdně vyplýtvají potravin) a měřená realita se velmi rozcházejí. Kromě deníků bylo totiž výzkumným týmem z Ústavu marketingu a obchodu PEF MENDELU realizováno také rozsáhlé dotazníkové šetření (více než 1500 respondentů z ČR), které bylo zaměřeno na chování jedinců k problematice nákupu, spotřeby a plýtvání potravin. Z šetření jednoznačně vyplynulo, že spotřebitel, který je ten, kdo v konečném důsledku rozhoduje o vyhození či upotřebení potraviny, má velice nepřesný subjektivní odhad toho, jaké množství potravinového odpadu vyprodukuje, a to i přes fakt, že tato problematika je vnímána i ze strany spotřebitelů jako velmi závažná. Zprůměrovaná hodnota odhadu vyprodukovaného potravinového odpadu od dotázaných činí 10,5 kg na osobu za rok, což naprosto nekoresponduje s dosavadními studiemi ani s provedeným deníkovým šetřením, ze kterého byla zjištěna odlišná hodnota kolem 46 kg na osobu a rok. Tato hodnota rovněž neodpovídá vykazovaným datům EU, které poukazují cca na 92 kg vyhozených potravin na osobu za rok v českých domácnostech. To lze vysvětlit tak, že člověk, který si je vědom účasti na výzkumu, se současně soustředí na omezení plýtvání a tudíž i vykazovaného hodnoty jsou nižší, než by byly při běžném chodu domácnosti. Co je však možno považovat za vyplýtvanou potravinu? Patří sem i slupka od banánu nebo od brambor? Obecně neexistuje jednoznačné vymezení ani toho, co vlastně za plýtvání potravinami ještě považovat a jak jej lze měřit. Jako jediný objektivní způsob měření potravinového odpadu se tedy jeví zjišťování přímo rozborem směsného komunálního odpadu s detailním rozborem jeho potravinové části na dílčí kategorie potravin. Získáme tak nejen představu o množství, ale i o složení potravinového odpadu, což by mohlo napomoci ke zvolení vhodnější strategie opatření (intervence), jejichž cílem je omezit plýtvání potravinami. Aktuálně pracuje výzkumný tým na přípravě vhodné metodiky měření potravinového odpadu a vytipování vhodných lokalit sběru dat ve spolupráci se společností SAKO Brno, a.s. a Green Solution, s.r.o. První měření bude spuštěno v srpnu 2019, a to v lokalitách reprezentujících městskou zástavbu panelákových domů, rodinných domů a vesnickou zástavbu tak, aby byly zohledněny odlišnosti v produkci odpadů. První setkání, jež bude zaměřeno především na problematiku plýtvání jako takovou s důrazem na představení prvních výsledků práce projektového týmu, publicitu projektu a networking stakeholderů, plánujeme 15. října 2019. Na tomto zahajujícím worksphopu bude dále možnost diskutovat potenciál navrhnutých intervenčních módů a případně zapracovat připomínky aplikačních garantů (Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Jihomoravský kraj). Bližší informace k pořádaným akcím a aktuálním stavu projektu budou průběžně zveřejňovány na projektovém webu ZDE nebo je naleznete na FB stránkách projektu.