Ondřej Rolník už téměř rok žije v Atlantě ve Spojených státech, kde jako Managing Director vede Czech Business Incubator Atlanta a pomáhá českým firmám s expanzí na americký trh. Současně dokončuje doktorský studijní program na Ústavu ekonomie. K jeho práci mu podle vlastních slov mimo jiné pomohlo působení ve vedení studentské unie a v akademickém senátu. „Ve výsledku není velký rozdíl mezi jednáním s manažery firem a s vedením vysoké školy,“ říká. O své práci, studiu i specifikách podnikání a života v USA hovoří v tomto rozhovoru.
Během doktorského studia na PEF MENDELU jsem pracoval pro českou firmu CzechMath, kde jsem měl na starosti project management, obchodní rozvoj a získávání nových zákazníků. Právě s CzechMathem jsme se zúčastnili byznysové delegace organizované honorární konzulkou v Atlantě Monikou Vintrlíkovou. Spolu s dalšími českými firmami jsme byli pozváni na školení zaměřené na expanzi do USA („Soft Landing“) a slavnostní otevření inkubátoru. Shodou okolností tehdy nově vznikající Czech Business Incubator Atlanta hledal člověka, který by ho vedl. Někoho se silnou angličtinou, zkušenostmi s vedením projektů a obchodním rozvojem. Přesně to zapadalo do toho, čemu jsem se v CzechMathu věnoval, takže jsme si rychle plácli. Společně jsme vyřešili víza a já se následně přestěhoval do USA. CzechMath se stal součástí inkubátoru a já se z Atlanty dál starám mimo jiné i o rozvoj jejich obchodu na americkém trhu.
Pomáháme českým firmám vstupovat na americký trh a rozvíjet jejich podnikání v USA. Věříme, že české firmy jsou technologicky na stejné úrovni jako konkurence z Evropy i dalších vyspělých zemí. V České republice ale firmy často narážejí na limity velikosti trhu. Amerika jim v tomhle může nabídnout úplně jiný prostor co se týče růstu a škálování. Zároveň je to pro české firmy jeden z kulturně nejbližších mimoevropských trhů, což usnadňuje první kroky i adaptaci.
V Georgia je zatím jen několik českých firem, které se sem v minulých letech dostaly vlastní cestou. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi s podobně velkou ekonomikou jde stále o velmi nízké číslo. Přitom jsme přesvědčení, že české firmy mají kvalitu i schopnosti konkurovat na americkém trhu komukoliv.
Bariéry pro vstup na americký trh jsou pro české firmy poměrně vysoké. Nemají tady zpravidla žádné kontakty ani zkušenost s místním prostředím, a tak je pro nové firmy obtížné najít přímo v USA spolehlivého partnera. Firmy si sice mohou najmout americké právníky nebo konzultanty, ale pokud tito lidé nerozumí českému prostředí a specifikům českých firem, celý vstup na trh se často zbytečně zpomaluje a stává se pro firmy frustrujícím a zbytečně nákladným.
My se snažíme fungovat jako partner, který rozumí oběma stranám, českému podnikatelskému prostředí i americkému trhu. Díky tomu dokážeme firmám celý vstup výrazně usnadnit. Pomáháme jim budovat kontakty, zorientovat se na místním trhu a dělat první obchodní kroky. Firmy se tak mohou soustředit hlavně na svůj produkt a prodej, místo aby první měsíce trávily jen studiem administrativy a budováním sítě od nuly. Nejčastěji přitom spolupracujeme s firmami z Jihomoravského kraje.
Evropské technologie a inovace Američany dlouhodobě zajímají. V některých oblastech, například v automatizaci, jsme v Evropě často i o krok dál. V Česku máme kvalitní technologie, know-how i šikovné lidi a v některých oblastech dokážeme nabídnout velmi konkurenceschopná řešení. Ať už jde o automatizaci, průmyslové technologie nebo vývoj inovativních produktů.
Atlanta je jedno z nejvýznamnějších obchodních center na východním pobřeží USA. Je tu silný manufacturing, fintech, zábavní průmysl i logistika. Po Hollywoodu se tu nachází jedny z největších filmových studií v zemi a zároveň jde o významný výrobní a logistický hub s jedním z největších obchodních přístavů v USA. Neznamená to ale, že bychom firmám doporučovali působit jen v Georgii. Spíš tady máme největší zkušenosti, kontakty a umíme zde firmám nejlépe pomoci s market outreachem i vstupem na trh. Mimo Georgii se orientujeme i na jihovýchod USA, na státy jako Alabama, Florida, Tennessee, North Carolina nebo South Carolina, kde máme silné vazby a také tu známe místní byznysové prostředí. Postupně se ale už dostáváme i do dalších států, například Texasu, Iowy nebo Virginie.
V inkubátoru aktuálně vedu zhruba osm firem. Pět z nich funguje ve standardním režimu členství, takže se jim systematicky věnuji vždy jeden den v týdnu. Další tři fungují v individuálním režimu. Americký styl podnikání se v mnohém liší od toho evropského. V USA se nejdřív buduje vztah a důvěra. Jdete společně na oběd, kávu nebo třeba na golf a až poté přichází samotná obchodní nabídka. Právě proto tvoří velkou část mé práce networking a osobní setkávání. Typický den mi tak začíná online meetingy s Českem. Poté se přesunu do kanceláře, kde mám jednání s honorární konzulkou a zakladatelkou inkubátoruMonikou Vintrlíkvou a dalšími partnery, případně potenciálními zákazníky. Večer se pak často účastním různých networkingových a oborových akcí.
Že to stereotypní kancelářská práce u tabulky. Naopak jsem neustále v kontaktu s lidmi a každý den vypadá jinak. To, co jsem popisoval, je spíš ideální den. Takový, který se povede zhruba jednou za měsíc. Realita je méně předvídatelná. Právě tahle dynamika mě ale drží v pohybu. Baví mě, jak je ta práce pestrá a že se člověk prakticky nezastaví. Ačkoli mi to občas přijde náročné, vidím za sebou výsledky, a to mě motivuje nepolevit.
Pro člověka bez dlouholeté praxe je strašně důležité ukázat, že je aktivní, umí převzít zodpovědnost a fungovat mezi lidmi. Mně v tom osobně pomohlo působení ve vedení studentské unie PEF MENDELU a v akademickém senátu. Díky tomu jsem se naučil komunikovat s vedením univerzity, vyjednávat a řešit různé náhlé situace. A upřímně, ve výsledku není tak velký rozdíl mezi jednáním s manažery firem a s vedením vysoké školy. Princip je podobný.
Atlanta je extrémně multikulturní město a krom rodilých Američanů tu jednám s lidmi z různých částí Evropy a Asie, především Jižní Korei, která je tu momentálně nejsilnějším investorem z asijského regionu. Velkou výhodou pro mě bylo, že jsme na škole měli výuku v obchodním jednání se zahraničními partnery, takže jsem na PEFce dostal dobrý základ.
Vždycky mě zajímala politika, takže jsem se přirozeně dostal k politické ekonomii a veřejné správě. Už ve své diplomové práci jsem se věnoval tématu politické polarizace. Zkoumal jsem, jak se voliči v jednotlivých státech rozdělují do stále výraznějších názorových táborů, typicky třeba na levici a pravici, a jak se tato polarizace proměňuje v čase v souvislosti se socioekonomickými faktory. Na stejné téma navazuji i v dizertační práci. Postupně ji rozšiřuji o další státy a regiony a doplňuji ji o různé socioekonomické vlivy, které politickou polarizaci formují a ovlivňují její dopady.
U nás jsem vždy vnímal jako standard, že vyučující jsou studentům blízko, jsou otevření diskusi a aktivně je zapojují do dění. Na mě osobně měl velký vliv například Martin Machay, Ph.D., který ve mně probudil hlubší zájem o ekonomii. Je to nesmírně zapálený pedagog a právě on mi ukázal, že ekonomie není jen o memorování pouček, ale hlavně o chápání souvislostí. V dalších letech mě výrazně ovlivnil také doc. Rozmahel, který mě vede v doktorském studiu. Oceňuji jeho zapálení pro akademii, kterou na mě přenesl, i lidský přístup, se kterým ke svým studentům i kolegům přistupuje. Velkou roli pro mě sehráli také kolegové a přátelé z Ústavu ekonomie. Vždy jsem měl jistotu, že se na kohokoliv z ústavu mohu spolehnout a svůj akademický posun z velké části přičítám právě jim.
Ve své podstatě ano. Akademické prostředí zůstává součástí mé práce. Tak třeba minulý rok jsme například v Georgii přivítali zástupce Mendelovy univerzity, kteří tu uzavřeli memorandum o spolupráci s ABAC (Abraham Baldwin Agricultural College). Byznys a univerzity by podle mě měly být úzce propojené a vztahy mezi školami, studenty, absolventy a firmami mají velký význam.
Buďte aktivní. Choďte na různé univerzitní akce, zapojte se do spolků, poznávejte lidi a budujte si kontakty. Člověk má často pocit, že lidi, které na univerzitě potká, jsou jen kamarádi ze školy, ale za pár let se z těch vztahů můžou stát důležitá profesní spojení. Využijte příležitosti, které univerzita nabízí i mimo výuku, a začněte co nejdřív. Já sám jsem se aktivně zapojoval až později, a dnes vím, že nebylo na co čekat. Pro mě byly důležité i zahraniční pobyty. Byl jsem na stáži v Belgii a Rakousku a obě zkušenosti mi daly strašně moc. Naučil jsem se fungovat samostatně v cizím prostředí. A samozřejmě angličtina, to je dnes základ, bez ní se člověk neposune dál.
