Slovo děkana Svatopluka Kapounka ke Dni boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva

17. 11. 2026

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

17. listopad si většina z nás spojuje s rokem 1989. V kalendáři u tohoto dne najdeme také rok 1939. Právě události z listopadu 1939 daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. V noci z 16. na 17. listopadu zasáhly nacistické okupační síly proti vysokoškolákům v Praze, Brně a Příbrami. Devět představitelů studentských organizací nacisté popravili a přibližně 1 200 studentů odvlekli do koncentračního tábora. České vysoké školy uzavřeli a výuka se na nich obnovila až po válce.

Oba letopočty spojuje zkušenost s nesvobodou a odvaha studentů veřejně se ozvat. Když si tyto události připomínáme na univerzitě, stojí za to položit si otázku, jak se svobodou, kterou dnes máme, zacházíme. Co děláme s možností svobodně se ptát, zkoumat a mluvit o tom, k čemu jsme dospěli?

Ve veřejné debatě i při každodenním rozhodování někdy přikládáme větší váhu názoru, který odpovídá momentální náladě, než tomu, co si můžeme ověřit. Snadno pak zaměníme to, co víme, za to, jak si to vykládáme. Jako ekonomové dobře víme, že sentiment má skutečné důsledky. Dokáže pohnout trhem i ovlivnit rozhodnutí vlády nebo firmy. Když však podlehneme dojmu, že něco musí být pravda, protože tomu právě teď věří mnoho lidí, můžeme se rozhodnout velmi špatně. A důsledky takového rozhodnutí často přetrvají náladu, z níž vzešlo.

Učit studenty kriticky přemýšlet a pracovat s informacemi patří k hlavním úkolům univerzity. Střední škola dává studentům znalosti, o které se mohou opřít. Na vysoké škole na těchto základech stavíme. Chceme, aby se studenti uměli samostatně vypořádat s otázkou, na kterou nedostanou hotovou odpověď. Musí si najít podklady, posoudit, nakolik jsou spolehlivé a co z nich skutečně vyplývá, a vysvětlit, proč dospěli právě k takovému závěru. Někdy je nejpoctivější odpovědí říct, že zatím víme příliš málo.

A platí to i pro nás, kteří na univerzitě učíme. Když se nás student zeptá, z čeho vycházíme, měli bychom mu to umět vysvětlit. A když nám ukáže, že jsme něco přehlédli, měli bychom být připraveni svůj závěr opravit. Právě v takových chvílích se na univerzitě učíme navzájem.

Záleží mi na tom, aby pro nás pravda, poctivost a odpovědnost měly váhu i tehdy, když je to nepohodlné. Když máme říct, že čísla nepotvrzují výsledek, který jsme si přáli. Když máme dát za pravdu člověku, se kterým se v jiných věcech neshodneme. Nebo když máme veřejně opravit vlastní chybu. V takových situacích se ukazuje, jakou hodnotu pro nás pravda skutečně má.

Přeji nám, abychom si všichni mohli i za mnoho let klást nepříjemné otázky, dokázali si navzájem naslouchat a uměli změnit názor, když k tomu máme dobrý důvod. Tak podle mě dáváme svobodě, kterou si 17. listopadu připomínáme, smysl v každodenním životě.

Děkuji vám.

Svaťa Kapounek, děkan PEF MENDELU

Více aktualit

Všechny aktuality