Inflace v Česku se na konci roku dostala blízko dvou procent – tedy k cíli České národní banky, kde by se měla držet i po většinu příštího roku. Důvod k úplnému klidu ale zatím není. Podle ekonoma Lubora Laciny z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zůstávají ve hře dvě klíčová rizika: další zdražování a rychlý růst mezd. Právě tyto faktory mohou cenovou stabilitu znovu narušit, upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus.
Je inflace skutečně pod kontrolou? Podle Lubora Laciny zůstává klíčový problém jinde než v aktuálních číslech, tedy v důvěryhodnosti České národní banky. Ta v minulých letech nedokázala dostát slibu držet inflaci kolem dvou procent, a tím oslabila víru firem i zaměstnanců, kteří na stabilní cenové prostředí staví své cenové a mzdové strategie.
Přestože ČNB v posledním roce cenovou stabilitu obnovila a domácí ekonomika znovu ožívá, spotřeba roste tempem 2,8 %, domácnosti více utrácejí a maloobchodní ceny stoupají, důsledky předchozí vysoké inflace přetrvávají. Podle Laciny se změnilo chování spotřebitelů i zaměstnanců, mzdy se snaží dohnat ztracenou kupní sílu po letech kumulovaného zdražování. Právě tato snaha může brzdit plné obnovení důvěry a udržet inflační rizika ve hře.
Především firmy stále častěji splácejí úvěry v eurech, což omezuje dopad měnové politiky České národní banky na jejich chování. Zhruba polovina firemních úvěrů už dnes běží v eurech a téměř 80 % českého exportu míří do zemí EU, firmy tedy inkasují příjmy v eurech a ve stejné měně hradí své závazky. Firmy už dnes mohou vést účetnictví v eurech a do budoucna by mohly v této měně platit i daně. Debata o samotném přijetí eura se ale v nejbližších čtyřech letech podle Laciny zřejmě neotevře.
Česká republika si v žebříčku týdeníku The Economist polepšila a pro rok 2025 obsadila 6. místo mezi sledovanými zeměmi v hodnocení vývoje trhu práce. Právě kondice ekonomiky a zaměstnanosti patří k faktorům, které finanční trhy při hodnocení koruny sledují nejvíce. Podle Laciny může česká měna postupně posilovat, pokud se firmám podaří zvyšovat produktivitu práce. Nepůjde ale o skokový vývoj. Silnější koruna je podle něj spíše výhodou, nutí firmy k vyšší efektivitě a tlačí je směrem k výrobám a službám s vyšší přidanou hodnotou.
Tlak na dorovnání ztracené reálné kupní síly zůstává silný a jen tak nezmizí. Právě proto bude Česká národní banka v letošním roce snižovat úrokové sazby velmi opatrně.