Konference World Finance & Banking Symposium 2025 otevřel a v Brně debatu o dopadech umělé inteligence na vědecké publikování. Ve dnech 15.–17. prosince 2025 se na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně uskutečnila mezinárodní odborná konference zaměřená na finance, bankovnictví a finanční ekonomii World Finance & Banking Symposium 2025. Konference přilákala více než 220 výzkumníků z celého světa. Program mimo jiné zahrnoval témata týkající se výzkumu a diskuse ohledně aktuálního akademického prostředí.

Velký zájem vzbudila panelová debata „Umělá inteligence v akademickém publikování: hrozba nebo nástroj?“, která se zaměřila na rychle rostoucí využití umělé inteligence v publikačním procesu, recenzním řízení a hodnocení vědecké práce. Odborníci, kteří se diskuse zúčastnili, byli Jarko Fidrmuc, editor Journal of Economics, Luděk Kouba, editor Review of Economic Perspectives, a Martin Hodula, spolu-editor Czech Journal of Economics and Finance.

Jedním z klíčových témat debaty byla otázka, zda může umělá inteligence ovlivnit důvěru veřejnosti ve vědu a ekonomii jako vědeckou disciplínu. Jarko Fidrmuc, profesor Zeppelin University z německého Friedrichshafenu upozornil na širší společenské souvislosti.Umělá inteligence podle něj nesnižuje pouze důvěru veřejnosti ve vědu samotnou, ale také důvěru ve vzdělávací proces jako takový a oslabuje vnímání potřebnosti kvalitního vzdělání. „Stále více lidí dnes získává informace prostřednictvím AI nástrojů, aniž by si uvědomovali související rizika, ať už jde o kvalitu, kontext nebo správnou interpretaci informací,“ dodal.

Dále debata pokračovala na téma využívání umělé inteligence autory při přípravě vědeckých rukopisů. Na otázku, jak by k tomuto fenoménu měly přistupovat odborné časopisy odpověděl Luděk Kouba z Provozně ekonomické fakulty: „Stávající konsensus lze shrnout jako zdokonalení autorských textů ano, generování nových textů ne.“ Tento přístup je ale dle jeho soudu neudržitelný. „V horizontu několika málo let očekávám významnou liberalizaci, resp. posun od puristického důrazu na autorství k principu „output-first“.“ Zásadní pro hodnocení vědeckého textu tedy podle Kouby nebude proces jeho vzniku, ale to, zda s významnou pomocí AI nabízí přesvědčivější argumenty, spolehlivější empirické výsledky, jež obstojí při replikaci, či v praxi využitelné poznatky.

Pozornost byla věnována také proměnám recenzního řízení a roli lidských recenzentů. Martin Hodula z Báňské univerzity v Ostravě uvedl, že podle jeho názoru využití nástrojů AI samo o sobě nemusí být problémem, pokud slouží jako podpůrný nástroj. Zároveň ale upozornil, že AI klade vyšší nároky na roli editorů a associate editorů. „Ti nemohou být v recenzním řízení pasivními zprostředkovateli komunikace mezi autory a recenzenty, ale musí aktivně posuzovat kvalitu doručených posudků, jejich věcnou hloubku, konzistenci a relevanci pro daný článek,“ řekl a dodal, že „rozpoznat, zda byl posudek vytvořen s pomocí AI, není vždy možné a vlastně ani podstatné. Klíčové je, zda recenze plní svůj účel, tedy zda poskytuje odbornou, kritickou a konkrétní zpětnou vazbu. Kvalita procesu recenzního řízení zůstává především otázkou profesionálních standardů, nikoli použité technologie.“

Další aktuality a PEF v médiích