PRVNÍ ABSOLVENTI PEF MENDELU 1959 - 1964

9. 10. 2020
V rozhovorech s úspěšnými absolventy bychom chtěli tentokrát věnovat kapitolu všem našim absolventům prvního studijního ročníku pětiletého inženýrského studia na Provozně ekonomické fakultě, kteří absolvovali studium v letech 1959 - 1964. Dne 18. července 1964 opustili jako první bránu naší fakulty s čerstvými diplomy zemědělských inženýrů studijního směru „Provoz a ekonomika zemědělské výroby“ a vydali se šířit její dobré jméno. Jaké bylo studium na PEF MENDELU v úplných začátcích? Projděme spolu s nimi fakultou a studiem na Provozně ekonomické fakultě před téměř šedesáti lety!

První setkání s tehdejší Vysokou školou zemědělskou v Brně začalo předškolní praxí ještě před zahájením studia. Praxe měla budoucí studenty seznámit jednak se spolužáky, se kterými budou sdílet nadcházejících pět let svého života, ale také i s náplní studia, které na ně čekalo. Právě na zahajovací předškolní praxi se vytvořila první přátelství a kamarádské vztahy. Z velké části trvají dodnes.

S láskou vzpomínáme na našeho ročníkového vedoucího, oblíbeného profesora Jaroslava Krejčíře, který nás vždy podpořil, když jsme to potřebovali.

Přestože se jednalo o první ročník studia nově vzniklé fakulty, bylo na škole vše organizačně perfektně zvládnuto. Ing. Pavla Vojtášová k organizaci studia dodává: Studenti byli rozděleni do studijních skupin po dvaceti studentech, takzvaných dvacítek, hovorově zvaných „dvacky.“ Každá „dvacka“ měla svého ročníkového učitele. S láskou vzpomínáme na našeho ročníkového vedoucího, oblíbeného profesora Jaroslava Krejčíře, který nás vždy podpořil, když jsme to potřebovali.

Vedení školy si dalo záležet na tom, aby pro první ročník vybralo profesory a asistenty odborně na vysoké úrovni. Absolventi vzpomínají na laskavý a pedagogicky vlídný přístup vysokoškolských učitelů. K příjemným zážitkům začínajících studentů patřily i přednášky konané v krásném prostředí auly nebo volný přístup do bohatých zoologických sbírek zvířat, včetně akvárií s živými rybami na chodbě zoologické katedry. Náplň studia byla zaměřena především na odborné předměty zemědělského inženýrství, nechyběly však ani náročné teoretické předměty – matematika, fyzika nebo chemie. V průběhu jednotlivých ročníků se studenti seznamovali podrobně s předměty z oboru agrochemie, půdoznalství, fyziologie rostlin, obecné zootechniky nebo základů strojnictví. Velká pozornost byla věnována zvláště mechanizaci zemědělství, předmětu vyučovaném doc. Zdeňkem Štefflem, CSc. V období kolektivizace zemědělství a po přijetí socialistické ústavy v roce 1962 byla mechanizace zemědělské výroby považována za klíčový aspekt, neboť směřovala k provozní efektivitě zemědělského podniku a v podstatě ukazovala cesty, jak vyrábět levněji.

Díky za vědomosti, které byly statutem studia  vyžadovány! Až vyjdeme ze školy, rozjedem se do polí!

Přednášky docenta Hustého z matematiky byly po odborné stránce na vynikající úrovni, zkouška však byla velmi náročná. U řady studentů budila hrůzu, zejména u těch, kteří nepřišli z tzv. „jedenáctiletek,“ což byla obdoba dnešních gymnázií, ale z jiných typů středních škol. Obdobný respekt vzbuzovala zkouška z účetnictví, a to bez ohledu na předchozí středoškolské studium. Zkouška z pícninářství patřila mezi další náročné předměty. Její součástí bylo například detailní určení jednotlivých travin. Snaha o úspěch při zkouškách byla motivovaná nejen ctižádostí studentů, ale měla i čistě praktický důvod. Dobrý průměr úspěšně složených zkoušek byl podmínkou pro obdržení prospěchového stipendia. Mezi vyhlášené dále patřily zkoušky u docenta Vondráčka ze zoologie, profesora Calábka ze zemědělské botaniky, docenta Žáka ze základů nukleární fyziky nebo docenta Marka z obecné chemie, u něhož ústní zkouška trvala běžně tři a více hodin. Žádná ze znalostí však nebyla zpětně vnímána jako zbytečná. Ing. Marta Neplechová, CSc. vzpomíná: Jsem toho názoru, že po odborné stránce mě naše Alma mater pro práci provozního ekonoma farmy státního statku vybavila na svou dobu dostatečně, i když mnohé z toho jsem nepotřebovala, ale dovolím si říci – díky za vědomosti, které byly statutem studia vyžadovány!

Školní praxe

Absolventi shodně potvrzují, že je PEF MENDELU pro vlastní zemědělský provoz připravila výborně. Věděli teoreticky o všech problémech, které je mohly čekat a potkat, např. v nastávající masové aplikaci agrochemie. Pro život zemědělského technika nebo ekonoma poskytla fakulta již v prvních rocích své existence dostatečné znalosti i přehled o možnostech řešení konkrétního problému a hlavně dostatečný metodologický přehled, jak věci řešit. Vědecké programování přednášené v pátém ročníku (1964) předběhlo podle zkušeností absolventů svou dobu téměř o dvacet let. PEF MENDELU tehdy svým pojetím výuky předehnala mnohdy klopýtající praxi. Fakulta připravovala své studenty všestranně, jen výuka jazyků byla v době preferované ruštiny na ústupu. K povinné ruštině bylo možné si připojit němčinu, která našla své uplatnění zejména v pozdější  praxi v oblasti mechanizační techniky nebo oboru agrochemie, protože novinky, které zde byly zaváděny, pocházely především z Německa. Studenti ovšem neměli možnost si cizí jazyky ověřit zahraničím pobytem, takže často chyběla k jejich výuce motivace.

Praxe v Lednici 1960

Za stěžejní považují absolventi školní přípravu po praktické stránce výuky. Na praktické poznávání zemědělského provozu byl kladen velký důraz. Konaly se povinné i dobrovolné studentské praxe na školních statcích v Žabčicích, na Jalovisku, v Lednici, v Olbramovicích i jinde.  Fakulta vybavila studenty řidičským oprávněním na traktor a na motocykl a na praxích toho využila přidělením traktoru, tehdy typu Zetor 25A s vlekem 3,5 t., aby studenti mohli například navážet cukrovku do cukrovaru. Praxe v živočišné výrobě na školním statku v Žabčicích studenty přesvědčila i o těžké práci ošetřovatele hovězího dobytka. Tyto praxe měly na studenty nezastupitelný vliv. Jezdili na brigády, sklizně, měli i teoretické praxe v JZD, inventarizovali majetek. Podle vzpomínek Ing. Zdeňka Zubala některé praxe probíhaly velmi detailně, např. zmíněné inventarizace musely sedět do poslední elektrické pojistky, ať už funkční či nikoliv. Podmínky praxe v zemědělských podnicích byly často velmi skromné. Studenti bývali ubytovaní ve velkých počtech v halách, spali na slamnících. Přesto jezdili na praxe rádi a často i nad rámec svých povinností, protože na nich vládla uvolněnější atmosféra.

Studenty, nikoli studentky, provázela vysokoškolským studiem vojenská povinnost. Jeden den v týdnu pravidelně absolvovali povinné vojenské školení, o prázdninách odjížděli na vojenské cvičení a po promoci je čekal povolávací rozkaz na roční službu v armádě.

Akademický rok však nebyl samozřejmě pouze studium. Pro mnohé studenty představoval nástup na tehdejší Vysokou školu zemědělskou seznámení se s novým a velmi inspirujícím prostředím Černých polí, přilehlým lužáneckým parkem, nedalekou vilou Tugendhat a funkcionalistickou kavárnou ERA. Ta tehdy sloužila spíše jako pivnice nižší cenové skupiny, kam studenti chodili v přestávce mezi výukou. ERA byla v těsném sousedství fakulty, neboť její tehdejší sídlo bylo v dnešní budově ICV. Kavárna se tak stala studentům jakousi další katedrou „všeobecných věd.“ Fakulta už tehdy velmi podporovala kulturu a kulturní činnost. Hned v prvním ročníku se ustavila skupina muzikantů a fungovala jako pokračování školní lidové hudby Javorina. Na praxe si s sebou studenti brali nástroje a kroje a hráli na místních zábavách lidovku i tehdy populární dixieland. Škola povolila zkoušky v krásné školní aule, a tak se tam konaly i četné studentské zábavy a večírky. Kapela účinkovala dokonce i v blízké restauraci Belveder na Erbenově ulici.

Měli jsme zemědělské a logaritmické tabulky, logaritmická pravítka a mechanické kalkulačky Nisa a sčítací stroje Optima.

První absolventi nacházeli často uplatnění v oblasti účetnictví, které jim při hlubším zájmu o ekonomiku podniku dalo základ pro další pracovní postup. Pracovali jako ekonomové, někdy i zootechnici, normovači, postupně se mnozí z nich vypracovali na pozice ve vedení statků. Základní pochopení pravidel účetnictví již na škole bylo, a je dodnes, pro práci ekonomů nutností. Účetnictví a jeho znalosti získané na fakultě umožnilo absolventům pochopit zvláštní charakter zemědělské činnosti a uplatnit se dále i ve vyšších pozicích nebo se věnovat metodice účetnictví zemědělského podniku.

JUDr. Ing. Jan Vermousek vzpomíná: Neměli jsme počítače, ale znali jsme základy statistiky. Měli jsme zemědělské a logaritmické tabulky, logaritmická pravítka a mechanické kalkulačky Nisa a sčítací stroje Optima. Na matematické výpočty dostatečné vybavení, na vše zbývající musel stačit selský rozum. A většinou také stačil! Nemohu v této souvislosti nevzpomenout na ten slavný den, kdy mě družstvo poslalo pro novou elektronickou kalkulačku zn. Elka do Kancelářských strojů Pardubice s dodávkou o nosnosti jedné tuny se slovy – asi to bude, inženýrku, větší bedna. Ovšem Elka se vešla do náprsní kapsy!

PEF MENDELU dala svým prvním absolventům základy ve všech zemědělských oborech, které k vědomostem ekonoma zemědělského podniku v té době byly užitečné. Jak s těmito základy absolventi později v praxi naložili, do jaké míry je mohli rozvíjet či doplňovat, záleželo na okolnostech pracovních i osobních. Přátelské vztahy v prvním ročníku přetrvaly dobu studií. Z ročníku vzešlo i několik studentských  manželských párů. Unikátní zápisy ze setkání absolventů, která se pravidelně konala nejprve s odstupem pěti a po uplynulých 45 letech od promoce již každoročně v Brně, to jen potvrzují.

Ing. Marie Křivková, absolventka prvního ročníku a pozdější dlouholetá akademická pracovnice Ústavu statistiky PEF MENDELU, vedla o setkáních se svými spolužáky přesné statistické záznamy, díky kterým můžeme nahlédnout do detailů profesních a životních osudů našich absolventů po promoci.

Šedesátého výročí založení PEF MENDELU se bohužel řada z prvních absolventů již nedočkala. Jmenujme za všechny alespoň Ing. Zdeňka Hajného, který se stal uznávaným malířem a grafikem. Zdeněk Hajný složil později i doktorát filozofie na Univerzitě Karlově v Praze a přednášel v oboru aplikované psychologie. Jeho dílo najdeme nejen v sakrálních prostorách, ale jeho obrazy jsou součástí řady knih, encyklopedií, učebnic a filmových a televizních inscenací a multimediálních pořadů. Zdeněk Hajný byl oceněn v roce 2005 Alliancí S. Dalí International Cenou Salvadora Dalího a od roku 2009 byl i držitelem prestižní ceny La Medaille d´Or Internationale.

A co přejí první absolventi naší PEF MENDELU dnes? Snad za všechny to vyjádřila na závěr Ing. Marta Neplechová, CSc.:

Naše Alma mater se během těch šedesáti let změnila, změnila svůj název, rozšířila náplň studia potřebnou pro moderní dobu, vychovává nové generace absolventů Provozně ekonomické fakulty.

Děkujeme všem prvním absolventům PEF MENDELU za spolupráci a poskytnutí obrazového materiálu, jmenovitě zvláště (v abecedním pořadí): Ing. Marii Křivkové, Ing. Martě Neplechové, CSc., Ing. Miroslavu Potůčkovi, JUDr. Ing. Janu Vermouskovi, Ing. Pavle Vojtášové a Ing. Zdeňku Zubalovi.

Více aktualit

Všechny aktuality