Jak úspěšně dokončit studium a nevyhořet? Podle Mikhaila Monasheva začíná péče o duševní pohodu už ve výuce

18. 11. 2026

Co ovlivňuje, jestli se studenti a studentky na vysoké škole cítí dobře? Podle Mikhaila Monasheva z Ústavu marketingu a obchodu by neměli každou známku nebo termín odevzdání úkolu vnímat jako něco, co rozhoduje o jejich budoucnosti. V rozhovoru vysvětluje, jak každodenní výuka a studijní podmínky ovlivňují psychickou pohodu studujících, co mohou univerzity a vyučující udělat, aby podpořili jejich studijní výkon a jak mohou sami studující předcházet vyčerpání a vyhoření během studia.

Co je to well-being?

Well-being, tedy duševní pohoda, je v podstatě opakem vyhoření. Jde o stav, kdy jste spokojení sami se sebou a věříte tomu, co děláte. Studium by vás nemělo psychicky vyčerpávat ani ve vás vyvolávat pocit, že je toho na vás příliš. Pokud pracujete na dosažení nějakého cíle, ale máte pocit, že výsledek je stále v nedohlednu, můžete o sobě začít pochybovat. Vaše duševní pohoda tak do určité míry odráží váš pocit, jestlisvé každodenní povinnosti zvládáte a že vám dávají smysl.

Co znamená well-being pro vysokoškolské studenty?

Podle odborné literatury má duševní pohoda studentů pět hlavních oblastí. První souvisí se studiem – jak se při něm cítíte, jestli ho zvládáte a zda vám dává smysl. Druhou oblastí je fyzická pohoda, tedy zda máte dostatek času na kvalitní spánek, zdravé stravování a pohyb. Třetí oblast se týká vztahů s ostatními – přátelství, osobních vztahů a pocitu, že někam patříte. Čtvrtou je psychická odolnost, tedy schopnost zvládat tlak a stresové situace. Pátou oblastí je finanční pohoda – zda máte dostatek peněz na běžné životní výdaje a dokážete plnit své finanční závazky.

Které oblasti duševní pohody studentů může univerzita přímo ovlivnit?

Duševní pohoda začíná už ve výuce. Studium by mělo být organizované tak, aby bylo nejen přínosné, ale také zvládnutelné. Studenti a studentky by například neměli mít zbytečně dlouhé pauzy mezi přednáškami a cvičeními. Důležitá je také atmosféra ve výuce. Každý by se měl cítit dobře, vědět, co od něj vyučující očekávají, a mít možnost aktivně se zapojit bez zbytečného tlaku. Univerzita může podpořit také fyzickou a sociální pohodu studentů tím, že jim vytvoří vhodné podmínky. Například dostatečně dlouhé přestávky na oběd, kvalitní možnosti stravování nebo prostory, kde mohou trávit čas mezi výukou, pracovat na týmových projektech, setkávat se s ostatními nebo si jednoduše odpočinout.

Jsou ale asi i oblasti, které univerzita ovlivnit nemůže.

Přesně tak. Univerzita může vytvářet příležitosti, ale záleží na samotných studentech, jestli je využijí. Na MENDELU máme například spoustu míst, kde se studenti mohou setkávat i mimo výuku. Nikdo je ale nemůže nutit, aby tam navazovali nové vztahy. Podobně je to s psychickou odolností. Ta závisí na návycích studujících a na tom, jak přistupují k náročným situacím.

Proč je důležité věnovat pozornost své duševní pohodě a pečovat o ni?

Duševní pohoda studentům pomáhá dlouhodobě dosahovat stabilních studijních výsledků. Může se vám dařit celý první ročník, stejným tempem pokračujete i část druhého, ale pak najednou ztratíte motivaci, protože jste se úplně vyčerpali. Studium je běh na dlouhou trať. Nejde jen o to, jak dobrých výsledků dosáhnete, ale také za jakou cenu. Když se cítíte dobře, dokážete se učit a podávat dobré výkony dlouhodobě. Pokud ale neustále přehlížíte stres a únavu, může se to časem projevit i na vašich výsledcích. Cílem je udržet si motivaci a energii po celou dobu studia, ne zvládnout jeden semestr na jedničky a pak vyhořet.

Jak lidé, kteří studují vysokou školu, poznají, že se jejich duševní pohoda zhoršuje?

Jedním z prvních varovných signálů je únava z věcí, které jste dříve zvládali bez větších problémů. Můžete ztrácet chuť pokračovat ve studiu nebo vám úkoly, které vám ještě před měsícem připadaly jednoduché, najednou připadají příliš náročné. Dalším varovným signálem je, když nedokážete přestat myslet na termíny a studijní povinnosti ani ve chvílích, kdy byste měli odpočívat. Studium vám může začít narušovat spánek, vztahy s ostatními nebo běžný denní režim. Pokud takový tlak trvá příliš dlouho a neustále se stupňuje, může nakonec vést k vyhoření.

Co je to vlastně vyhoření?

Vyhoření je stav, kdy ztrácíte chuť pokračovat a i běžné úkoly vám najednou připadají nezvládnutelné. Proto je důležité včas rozpoznat, že se vaše duševní pohoda zhoršuje. Nejde totiž jen o nepříjemné pocity. Dlouhodobé vyčerpání může vážně ovlivnit vaši motivaci, studijní výsledky i schopnost ve studiu pokračovat.

Jak můžeme vyhoření předcházet?

Prvním krokem by měl být odpočinek. Možná to zní samozřejmě, ale studující často na vyčerpání reagují tím, že se snaží ještě víc. Nejjednodušší rada je proto na chvíli odložit studium, odpočinout si a věnovat se něčemu jinému. Potom se ke studiu vraťte a všímejte si, jak se cítíte. Důležité je také o svých problémech mluvit. Svěřte se kamarádům, rodině nebo někomu, komu důvěřujete. Nenechávejte si všechno pro sebe. Pokud problémy přetrvávají, je dobré vyhledat odbornou pomoc. Například na MENDELU vám mohou pomoci odborníci z Psychologické poradny Institutu celoživotního vzdělávání. Pomohou vám zvládat stres, strach z neúspěchu nebo příliš vysoké nároky, které na sebe kladete.

Zjistěte více o tom, s čím vám psychologické poradenství MENDELU může pomci.

Zajímá mě to

Během náročného semestru může být těžké dovolit si odpočívat. Jak se s tím mohou studující vypořádat?

Myslím, že by měli změnit způsob, jakým přemýšlejí o termínech a studijních povinnostech. Když se blíží termín odevzdání nějakého úkolu, připadá nám nesmírně důležitý. Jakmile ale uplyne, často už pro nás nemá téměř žádný význam. Zkuste si vybavit nějaký termín, který vás před rokem hodně stresoval. Je dost možné, že už si na něj dnes ani nevzpomenete. To samozřejmě neznamená, že byste měli své povinnosti podceňovat. Neměli byste ale každou zkoušku nebo termín odevzdání úkolu vnímat jako něco, co rozhodne o celém vašem životě. Vyučující nechtějí, abyste u zkoušky neuspěli. Chtějí zjistit, co umíte a co jste se naučili. Studenti a studentky na sebe často vytvářejí obrovský tlak, aby každou zkoušku zvládli hned napoprvé a získali co nejlepší známku. Jeden neúspěšný pokus nebo horší známka ale nevypovídají o tom, jací jste ani co v životě dokážete.

Už jsme zmínili, že duševní pohoda začíná ve výuce. Co mohou vyučující udělat pro to, aby se studenti cítili lépe?

Především by měli studenty aktivně zapojovat do výuky, aby na hodinách jen pasivně neseděli. Díky tomu mají studující pocit, že se něco učí, tvoří a sami k něčemu přispívají, místo aby jen plnili další povinnost. Důležitá je také organizace výuky. Vyučující by měli dobře zvážit, kolik práce studentům a studentkám zadávají, a myslet na to, že mají i další předměty. Velkou roli hraje také zpětná vazba. Vyučující by měli studentům vysvětlit, co mohou zlepšit, ale zároveň ocenit, co se jim povedlo. Ideální je poskytovat zpětnou vazbu co nejdříve, dokud mají studenti zadání ještě v živé paměti a mohou získané poznatky využít při další práci.

Co byste poradil studentům a studentkám, kteří mají pocit, že je studijní povinnosti zahlcují?

Sepište si seznam úkolů, vyberte si jeden a soustřeďte se na něj, dokud ho nedokončíte. Pak si ho odškrtněte a pusťte se do dalšího. Rozdělit si práci na menší kroky je jeden z nejjednodušších způsobů, jak se zbavit pocitu zahlcení a překonat prokrastinaci. Když se snažíte myslet na všechny povinnosti najednou, může vám všechno připadat mnohem chaotičtější, než ve skutečnosti je. Pokud si ale připravíte plán a budete postupně plnit jednotlivé úkoly, lépe uvidíte, co už máte za sebou, a získáte zpět pocit, že máte své povinnosti pod kontrolou.

Co nejdůležitějšího by si podle vás měli studující z tohoto rozhovoru odnést?

Dopřejte si odpočinek, nebojte se požádat o pomoc a velké úkoly si rozdělte na menší, zvládnutelné kroky. Především ale nevnímejte každou známku nebo termín odevzdání jako něco, co rozhoduje o vaší budoucnosti. Vysokoškolské studium je běh na dlouhou trať. Úspěch by neměl znamenat, že jednou dosáhnete skvělého výsledku, ale pak ztratíte motivaci nebo sílu pokračovat. Snažte se dosahovat dobrých výsledků dlouhodobě a vždy přemýšlejte nad tím, za jakou cenu jich dosahujete.

Všechny aktuality a rozhovory

Více aktualit

Všechny aktuality