Student Provozně ekonomické fakulty MENDELU Milan Dobrovolný vyrazil na studijní pobyt do australské Tasmánie. Jak se mu líbí na University of Tasmania, čím ho překvapil tamní přístup ke studentům a co všechno během semestru na druhé straně světa zažívá? Přečtěte si rozhovor o studiu, práci i každodenním životě v Austrálii.

Jak ses dozvěděl o možnosti vyjet studovat do Tasmánie?

Původně jsem se chtěl přihlásit na Erasmus. Ve stejnou dobu ale končil i termín pro přihlášky na studijní pobyty přes bilaterální dohody, což funguje velmi podobně, jen si vybíráme univerzity mimo Evropskou unii. Podal jsem tedy přihlášku i tam. Hledal jsem hlavně anglicky mluvící země, ideálně Spojené státy, ale v nabídce nebyla univerzita, která by mě opravdu zaujala. Nakonec jsem si vybral Austrálii a jediná dostupná škola byla v Tasmánii.

Na jaké univerzitě studuješ?

Studuji na University of Tasmania (UTAS). Univerzita se hodně zaměřuje na podmořskou biologii a výzkum oceánů. Jsou jedni z nejlepších na světě ve výzkumu Antarktidy. Já ale studuji většinu svých předmětů na School of Creative Arts, kde předměty navazují na mé studium marketingu na PEFce.

Například Storytelling for Screen and Sound, který se zaměřuje na zpracovávání filmů a podcastů. Zapsal jsem si také Music and Politics, který zkoumá, jak politici využívají hudbu a zvuk v marketingových kampaních. Dál třeba Making Media: Filming, Editing and Design, kde se učíme pracovat s obrazem, střihem a designem a jako výstup kurzu bude krátký dokument o Tasmánii, který sami natočíme.

Jak probíhá výuka?

Většinu předmětů mám prezenčně, některé přednášky se ale zároveň streamují. Díky tomu s námi například studují i lidé z jiných australských měst, třeba z Melbourne. Kromě přednášek máme semináře a praktická cvičení, někdy nám vyučující posílají také záznamy hodin a část studia probíhá samostatně doma.

Univerzita má totiž vlastní studijní platformu, která funguje tak trochu nad rámec klasického informačního systému. Pedagogové do ní nahrávají zadání úkolů, studijní materiály nebo literaturu, kterou si máme přečíst. Probíhají přes ni i některé testy a závěrečné zkoušky.

Co tě na škole zatím nejvíc překvapilo?

Nejvíc mě překvapilo, jak dobře se tu starají o studenty. Univerzitní studentská organizace pořádá spoustu aktivit a pomáhá nám s různými věcmi.

Každý čtvrtek si například můžeme zdarma nabrat ovoce a zeleninu. K tomu si můžeme za pět nebo za osm dolarů vzít potraviny do spíže, třeba granolu, ořechy nebo omáčku na špagety. Je to nákup, který by mohl stát klidně padesát dolarů. Není to charita, ale jedna z věcí, které tu pro nás dělají, aby nám usnadnili život.

Také tu pravidelně pořádají různé výlety a aktivity. Já se třeba příští týden chystám na lekci surfování. Stojí jen dvacet australských dolarů, což je asi tři sta korun. Za takovou cenu bych to tu běžně ani náhodou nesehnal.

Také kampus je velmi moderní, skvěle vybavený a má opravdu krásné prostory. Například jeden, kterému říkají The Forest. Je to interiér celý ze dřeva, jsou zde studovny i učebny a v jedné z nich mám dokonce výuku. Je to opravdu nádherné místo. Podle mě něco takového jen tak nikde na světě k vidění není.

Jak to funguje s vízy do Tasmánie?

Jako turista může člověk v Austrálii zůstat až 90 dní. Já tu ale budu studovat necelých 100 dní, takže jsem si studentské vízum musel vyřídit. Kdybych to věděl dopředu, možná bych si zvolil předměty zakončené jen zápočtem místo zkoušky a vynechal úvodní orientation week. Vešel bych se tak do 90 dnů a vízum bych vůbec nepotřeboval.

Navíc na turistické vízum by zde nešlo pracovat. Já tu ale momentálně mám menší brigádu s jednou cestovní kanceláří, pro kterou natáčím obsah na sociální sítě. A díky tomu, že mám s sebou vlastní dron, jsem dostal také krátkodobou práci pro firmu, která instaluje solární panely. Půjčili mi auto a objíždím různé instalace a natáčím je ze vzduchu. Jde ale jen o jednorázovou zakázku na pár dní.

Jak probíhalo vyřizování víza?

Na oficiálním webu uvádějí, že vyřízení víz může trvat několik týdnů. Já jsem ale o vízum požádal online, zaplatil poplatek a během několika vteřin mi přišlo potvrzení, že bylo schváleno. Samotné vyplňování žádosti nebylo složité, jen bylo potřeba uvést všechny země, které jsem před příjezdem do Tasmánie navštívil.

Překvapilo mě, jak jednoduše proběhl přílet do země. Nemusel jsem jít za žádným imigračním úředníkem, jako třeba v USA. Jen jsem načetl pas do automatu a mohl jsem pokračovat dál.

Jak je to v Austrálii s cenami?

Celkově mi přijde, že ceny nejsou vyšší než v západní Evropě. Ve srovnání s Českem jsou sice některé věci o něco dražší, ale rozdíl není nijak dramatický. Například kuřecí maso v akci stojí asi 120 korun, což je podobné jako v Česku. Nejdražší je ubytování. Navíc se většina nájmů sjednává na delší dobu. Já jsem proto požádal o kolej od univerzity. Na takhle krátký pobyt to pro mě je nejjednodušší řešení a zároveň i nejbezpečnější varianta.

Jak se po městě dopravuješ?

Nejčastěji chodím pěšky. Denně nachodím klidně i 20 000 kroků. Hobart, kde žiju, není nijak velké město. Přirovnal bych ho asi k Brnu, možná je i o něco menší. Bydlím v části Sandy Bay, což je předměstí Hobartu. Univerzita je rozprostřená po různých částech města a na většinu míst se prostě vydávám pěšky. Ale jako studenti máme autobusy mezi Hobartem a Sandy Bay zdarma. Stačí se prokázat školní kartičkou.

Jaké máš další plány během pobytu?

Upřímně mi jeden semestr nepřijde jako dlouhá doba. Jsem tu teprve třetí týden, ale už teď mám pocit, že čas strašně rychle utíká. Přede mnou zbývají necelé tři měsíce, takže si pobyt chci hlavně co nejvíc užít a využít každou příležitost, kterou Tasmánie nabízí.

Všechny aktuality a PEF v médiích