Šestnáct let závodně plavala a mířila za sportovním stipendiem na jednu z univerzit Ivy League. Nakonec ji ale úplně pohltil svět technologií a startupů. Monika Štěpánová, absolventka Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, spoluzaložila startup Lightly a dnes z Alabamy v USA buduje firmu, která může změnit způsob, jakým policie po celém světě bojuje s opioidovou krizí. „Lightly je krásným příkladem toho, co může vzniknout, když se propojí svět vědy a byznysu – když se potká síla Agronomické fakulty a Provozně ekonomické fakulty,“ říká Štěpánová, která se umístila v českém žebříčku Forbes 30 pod 30 a v evropské verzi v kategorii Science & Healthcare.

Jak celý příběh Lightly začal?

Impulzem byla přednáška profesora Vojtěcha Adama z Agronomické fakulty z Ústavu chemie a biochemie. Přednášel o svém výzkumu a mimo to také hledal někoho z ekonomky, kdo by jeho týmu pomohl jeden startup posunout z byznysového hlediska. To mě nadchlo a já hned nastoupila nejen do startupu, ale i na projektové oddělení Ústavu chemie a biochemie. Tam jsem poznala také Lukáše Nejdla, vědce a dnes spoluzakladatele Lightly. Postupně jsme ale zjistili, že naše představy o dalším směřování startupu se rozcházejí. Rozhodli jsme se proto začít novou kapitolu s jinou technologií. Společně s profesorem Adamem a Lukášem Nejdlem jsme začali rozvíjet technologii, kterou vyvíjeli, zatímco já jsem hledala její konkrétní tržní uplatnění a stavěla kolem ní byznysový model. Právě tak vzniklo Lightly.

Jaké bylo úplně první praktické využití technologie, když jste ji začínali vyvíjet?

Na začátku jsme technologii zkoušeli využít v různých oblastech například pro ověřování pravosti vín, parfémů nebo kosmetiky, nebo pro analýzu kvality vody či džusů. Už tehdy bylo jasné, že technologie založená na unikátním „chemickém otisku“ látek pod UV světlem může mít široké využití. V roce 2022 nás Policie České republiky zapojila do mise, během níž jsme měli možnost představit technologii také institucím jako DEA a Interpol. Do Spojených států jsme tehdy odjížděli s power pointovou prezentací na přenosné zařízení pro analýzu látek přímo v terénu, které jsme později nazvali Catcher.

V čem pro vás byla návštěva Spojených států zlomová?

Během setkání ve Spojených státech jsme poprvé naplno viděli, jak velký dopad může mít podobná technologie v době rychle se měnící drogové scény a nástupu syntetických opioidů, jako je fentanyl. Identifikovali jsme tak první silný případ užití, na který se dnes soustředíme. Vytváření chemické inteligence, která pomáhá bezpečnostním složkám lépe chápat původ a šíření nelegálních látek.

Co přesně vaše technologie umí?

Spoluzakladatel Lukáš Nejdl vyvinul technologii nazvanou „UV-chemický otisk prstu“. Každá kapalina má totiž svůj unikátní chemický „podpis“, podobně jako má každý člověk vlastní otisk prstu. Z analyzované kapaliny získáme specifické křivky, které můžeme převést do vizuální heatmapy, a tak vznikne její unikátní otisk. Ten následně porovnáváme s dalšími otisky v databázi.

A v čem je vaše technologie výjimečná?

Existují technologie, které dokážou určit, že látka obsahuje fentanyl, kokain nebo heroin. Nedokážou ale říct, že konkrétní fentanyl nalezený například v Huntsville je s vysokou pravděpodobností stejný jako vzorek zachycený před měsícem v Brně.

Právě v tom spočívá unikátní přidaná hodnota našeho chemického „otisku prstu“. Díky naší databázi dokážeme jednotlivé případy propojit a sledovat jejich souvislosti. Databáze se navíc neustále rozšiřuje. Čím více záznamů obsahuje, tím přesněji dokážeme shody vyhodnocovat. Na jejím budování spolupracujeme s mezinárodními institucemi jako například Interpol a jsme v kontaktu i s DEA.

Jak policie Catcher používá při práci v terénu?

V praxi může technologie pomáhat v celé řadě situací, se kterými se bezpečnostní složky běžně setkávají. Policie například odebere vzorky látek během zásahu a může je analyzovat buď přímo na místě, nebo následně v evidence roomu pomocí Catcheru. Výsledek je k dispozici během několika minut a pomáhá policistům rychleji se rozhodovat o dalším postupu.

Jaký je tedy účel Catcheru?

Hardware vznikl na základě spolupráce s americkými bezpečnostními složkami a od začátku ho vyvíjíme společně s nimi tak, aby odpovídal reálnému workflow policistů v terénu. V druhé polovině roku 2026 ambiciózně plánujeme mít zařízení připravené pro plné terénní nasazení.

Jaké další plány s Catcherem máte?

Naší dlouhodobou vizí je technologii postupně zjednodušit a zmenšit tak, aby byla dostupná i pro širší využití, například pro ověřování kvality vody, autenticity různých produktů nebo pravosti léčiv ve farmaceutickém průmyslu. V současnosti je však zařízení stále technologicky i finančně náročnější a jako první počítáme s jeho nasazením především u policie, na letištích nebo při hraničních kontrolách.

Jak se vyvíjelo financování firmy?

Na začátku nám pomohly první menší granty a soutěže. V programu EIT Jumpstarter jsme získali první grant v řádu tisíců eur a prize money za druhé místo. Výrazně nám pomohl také grant „Prototypuj a ověřuj“ od Jihomoravského inovačního centra, který patřil mezi málo programů umožňujících financovat materiál i práci lidí na projektu. Postupně se nám podařilo vyhrát i v dalších programech, například EIT Next, EIT InnoStars Awards nebo uspět grantech od CzechInvestu.

Dnes pracujeme s financováním přibližně 1,5 milionu dolarů z kombinace investice a prostředků, které nám byly poskytnuty bez nároku na akcie nebo vlastnických podílů firmy. Je to obrovský skok, ale vedla k němu poměrně dlouhá cesta. V Česku totiž zatím neexistuje silný ekosystém pro deeptech a biotech projekty vznikající na univerzitách. Ty potřebují na začátku výrazně vyšší investice, vyvíjejí se déle a v našem případě bylo nutné financovat i vývoj vlastního hardwaru. Věděli jsme proto, že nejdřív musíme vytvořit funkční prototyp a postupně na něj získávat prostředky z menších grantů, soutěží a akceleračních programů. Postupně jsme získávali první potvrzení zájmu od partnerů a hlavně jim dokazovali, že umíme věci dotahovat a realizovat v praxi.

Proč jste se rozhodli budovat firmu právě v Americe?

Rozhodli jsme se realizovat menší investiční kolo v Česku a ponechat si prostor pro větší investiční kolo na americkém trhu, kde chceme technologii dále rozvíjet a škálovat. Teď je pro nás klíčové budovat vztahy a postupně se profilovat jako americká společnost, protože tu už máme i fyzické zázemí. Poskytuje nám ho HudsonAlpha Institute for Biotechnology, kde dnes působíme.

V čem je pro vás působení v Hudson Alpha institutu v USA důležité?

Institut nám otevírá přístup k partnerstvím s dalšími firmami a výzkumnými týmy, pomáhá s napojením na vládní kontakty ve Washingtonu i na farmaceutické organizace a propojuje nás s lidmi, kteří jsou pro náš růst zásadní. Součástí je také mentoring od špičkových odborníků, včetně expertů z MIT. Propojování univerzit, výzkumu a byznysu tu funguje velmi přirozeně a rychle. Upřímně si nedovedu představit, že bychom stejným tempem budovali deeptechový projekt v Česku nebo v Evropě. Uvažovali jsme i o Asii, například v Singapuru o nás mají velký zájem, ale kulturně i pracovně je nám americké prostředí bližší a spolupráce je pro nás jako pro Evropany jednodušší. Celkově je to teď nejlogičtější volba.

A vy osobně vidíte Ameriku spíš jako svůj domov, nebo jako místo, kde musíte trávit čas kvůli firmě?

Ameriku nevnímám jako místo, kde bych chtěla dlouhodobě žít, když nebudu muset. Pokud bych tu nemusela být kvůli firmě a jejímu poslání, zvolila bych pro život spíš Evropu, cítím se tady bezpečněji a lidsky víc doma. Amerika mě ale přitahovala odjakživa a hrozně mě baví ta americká extrovertnost. Šestnáct let jsem závodně plavala a připravovala se i na sportovní stipendium na některé z univerzit Ivy League. Nakonec jsem musela plavání opustit ze zdravotních důvodů a našla jsem se ve světě startupů a technologického transferu. Cítím, že to skutečně může přinést významnou přidanou hodnotu společnosti.

Jak jste se od studia na PEFce dostala k tomu, čemu se dnes věnujete?

Na PEFce mě nejdřív zaujal marketing. Dokonce jsem si dokázala představit práci v kosmetické firmě. Takové holčičí prostředí mě bavilo. Nakonec mě úplně pohltil svět technologií na Ústavu chemie a biochemie. Profesor Adam mi ukázal všechny inovativní technologie a já byla nadšená. Napadlo mě, že je škoda, aby zůstaly jen v laboratoři, když mohou opravdu pomáhat lidem. Marketing mě ale naučil, jak o projektu komunikovat navenek, prodávat myšlenky a přemýšlet strategicky. Bez toho by Lightly dnes nemohlo fungovat.

Váš doktorát ale není na PEFce, že?

Ph.D. studuji na Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty. Abychom mohli s Lukášem společně budovat startup, bylo pro mě důležité pochopit, jak funguje práce v laboratoři a co všechno stojí za vědeckým výzkumem, a to od přípravy vzorků až po jednotlivé laboratorní postupy. Pro mě je to úplně jiný jazyk a jiná kultura, protože vycházím z ekonomického a byznysového prostředí PEFky. Upřímně, mezi vědci mám pořád pocit imposter syndromu. Připadám si, že vlastně nevím vůbec nic. Vědců, kteří dělají špičkový výzkum, si velmi vážím. Moje role je ale trochu jiná. Já hledám cesty, jak objevy dostat z laboratoří do praxe a propojit svět vědy s byznysem, aby technologie nezůstávaly jen v laboratořích.

Co vlastně transfer technologií znamená?

Často se stává, že vědci vyvinou technologii do fáze, kdy je vědecky hotová, publikují články, prezentují výsledky, a tím pro ně práce končí. Pak se obracejí k dalším projektům a samotná technologie zůstává uvězněná na univerzitě. Transfer znamená posunout tyto objevy z univerzitního prostředí na trh, aby mohly reálně fungovat a přinášet užitek. V Česku i v Evropě při tom ale narážíme na značné překážky, od licenčních smluv po tradiční pohledy vědců na univerzitách. Obrovsky by pomohlo vytvořit praktické návody, tutoriály, příručky a šablony licenčních smluv pro vědce, kteří chtějí zakládat startupy. Je nesmírně důležité být v kontaktu s širším prostředím univerzity a neuzavírat se jen do vlastního oboru. Právě setkávání lidí z různých disciplín často vede k novým nápadům a projektům. Lightly je krásným příkladem toho, co může vzniknout, když se propojí svět vědy a byznysu – když se potká síla Agronomické fakulty a Provozně ekonomické fakulty.

Nedávno vás Forbes zařadil mezi 30 nejúspěšnějších Čechů pod 30 let. Co pro vás toto ocenění znamená?

Je to pro mě obrovská radost a ocenění, ale nevnímám to jako konečnou destinaci. Spíš je to skvělé povzbuzení a dodání energie na té náročné cestě startupu. Pomáhá mi to znovu si potvrdit, že všechno úsilí, čas a oběti, které do práce investujeme, mají smysl. Umožnilo mi to potkat další zakladatele a propojovat se s lidmi, kteří řeší podobné výzvy, i když působí v úplně jiných oblastech. Komunita bývá často podceňovaná, ale právě tyto kontakty a sdílení zkušeností jsou k nezaplacení. Navíc mi to výrazně pomáhá při získávání víza do USA na delší dobu. Budu žádat o víza pro speciální talenty a Forbes je v Americe velmi známá značka, takže jeho ocenění mi pomůže třeba v hodnocení víza.

A co vás na tom všem žene dál?

Představa, že jednoho dne bude náš produkt aktivně pomáhat řešit opioidovou krizi a že jej budou používat policie po celém světě, je nesmírně naplňující. Stejně tak vidím další možné případy užití, od kontroly léčiv a padělaných látek po domácí použití, kdy si lidé budou moci sami testovat potraviny nebo vodu. Ta šíře dopadu a možnost skutečně zlepšovat životy lidí dává celé naší práci obrovský smysl a motivaci.

Všechny aktuality a PEF v médiích