Nový migrační pakt EU staví Českou republiku před rozhodnutí, jak se k němu postavit. Opozice má k přijetí paktu veliké výhrady. Svoje postřehy k tomu shrnuje odborník na migraci z Ústavu informatiky PEF Robert Stojanov.

Cílem paktu je zvládnout rekordní nárůst migrantů

Evropská unie se snaží reagovat na rostoucí počet žádostí o azyl, zejména od migrantů přicházejících přes Středomoří. V roce 2023 tento počet dramaticky vzrostl na více než 270 tisíc. Nový migrační pakt EU zavádí společný postup států EU, včetně ustanovení o nepřípustných žádostech a rychlejších návratech.

Migrační pakt klade důraz na solidaritu a sdílení odpovědnosti

Pakt se zakládá na principu solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi státy EU. Česká republika si stejně jako jiné státy vnitrozemí může vybrat, zda migranty přijme, nebo zaplatí do společného fondu EU, případně poskytne potřebnou technickou pomoc.

Česko chce využít migrační pakt k financování pomoci Ukrajině

Česká republika se může rozhodnout využít pobytu velkého počtu válečných migrantů z Ukrajiny jako argumentu pro neúčast na přijímání dalších migrantů prchajících přes Středomoří. To ji umožní vyhnout se finančním příspěvkům do rozpočtů jihoevropských zemí. Vláda zároveň podle Stojanova nejspíš odmítne podporovat dlouhodobý pobyt a azyl pro ukrajinské migranty. Stojanov argumentuje, že by tak rychleji mohli získat trvalý pobyt a následně občanství, čímž by pak vypadly ze statistik migrantů. Jak konkrétně bude migrační pakt v praxi fungovat a jaký bude mít dopad na politiku ČR zatím zůstává na vysvětlení Ministerstva vnitra ČR.

Poslechněte si celý rozhovor na stránkách Českého rozhlasu.

Další aktuality a PEF v médiích