Podle dostupných dat se počet nelegálních přechodů hranic EU v roce 2023 snížil o 38 % oproti předchozímu roku, přičemž celkový počet migrantů dosáhl 240 000 osob. Nejvýraznější pokles zaznamenaly migrační trasy přes západní Balkán a centrální Středomoří. Nárůst naopak evidovaly přechody přes hranice Ukrajiny a Běloruska. Pro Český rozhlas o problematice hovoří odborník na migraci doc. Robert Stojanov z Ústavu informatiky.

Co vedlo k poklesu nelegální migrace?

Velká část lidí, kteří chtěli nebo museli odejít ze zemí jako Sýrie, Irák, Eritrea nebo Súdán, už odešla. Migrace je navíc finančně náročná a mnohdy si na ni migranti půjčují peníze od celé komunity. Občané Bangladéše začali volit jiné trasy. Evropská komise uzavřela v posledních letech nové dohody s Tuniskem, Egyptem a Mauretánií. Mají zabránit migraci výměnou za finanční podporu v řádech stovek milionů eur. Tyto peníze jsou určeny například na posílení pobřežních hlídek nebo nákup vybavení, ovšem kontrola jejich využití je minimální. Evropský migrační pakt zatím nemůže mít dopad, jeho implementace nastane až v příštím roce.

Východní hranice EU pod tlakem

Zatímco na jižních trasách došlo k poklesu, východní hranice EU (zejména Polsko) zaznamenaly prudký nárůst překročení hranic – o téměř 200 % oproti roku 2023. Tento trend je dán nejen geografickou dostupností, ale také politickými faktory. Podle odborníků jde o organizovanou strategii Běloruska a Ruska, která má destabilizovat Evropu.

Jaké jsou podle Roberta Stojanova vyhlídky do budoucna?

Zklidnění na balkánské a středomořské trase by mohlo pokračovat, avšak migrace podél východních hranic Unie bude pravděpodobně dále narůstat. To potvrzují jak data Frontexu, tak názory odborníků. Pokud jde o unijní migrační pakt, jeho implementace by teprve měla začít v příštím roce a nelze tedy očekávat, že by v krátkodobém horizontu zásadně ovlivnil počty migrantů. Jeho hlavní cíl spočívá spíše ve zkomplikování přijímání žadatelů o azyl. Evropa tak nadále čelí výzvě, jak efektivně řídit migraci, aniž by porušovala mezinárodní závazky na ochranu uprchlíků. Vývoj v roce 2025 ukáže, zda dosavadní opatření přinesou dlouhodobější stabilizaci.

Doslovný přepis rozhovoru a odpovědi i na další otázky, které se do vysílání nevešly, si můžete přečíst na webových stránkách Roberta Stojanova.

Další aktuality a PEF v médiích