Umělá inteligence zásadně proměnila způsob, jakým se na vysokých školách učí, hodnotí i přemýšlí o znalostech. Na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně (PEF MENDELU) nejde jen o zavádění nové technologie, ale o změnu celé kultury výuky – od memorování k interpretaci, kritickému myšlení a odpovědnosti. Jak se fakulta vyrovnává s nástupem AI, proč jsou klíčoví koordinátoři podpory výuky a jak se mění role studentů, akademiků či psaní závěrečných prací v době generativních nástrojů? I na to odpovídá v rozhovoru koordinátorka pro podporu pedagogické činnosti Provozně ekonomické fakulty MENDELU Jana Dannhoferová.

Jak vnímáte změny ve výuce a studiu, pokud srovnáte dobu před nástupem AI a dneškem?

Změny jsou zásadní a nevratné. Dřív byla výuka hlavně o předávání informací – naučit se, zopakovat, správně formulovat do odpovědi. Testovalo se, jestli student látku pochopil a umí ji použít v jasně daných úlohách. Dnes je situace jiná. AI zvládne během pár vteřin informace vyhledat, shrnout a uspořádat. Klíčové je, jestli student dokáže výstupy AI pochopit, interpretovat a hlavně kriticky zhodnotit. AI studentům i učitelům zrychlila práci, ale zároveň nás nutí přemýšlet, co a jakým způsobem chceme studenty učit.

Proč je podle vás důležité, aby vysoké školy měly své koordinátory pro podporu pedagogické činnosti a zapojení AI do výuky? 

AI není jen další technická pomůcka, ale zásah do samotné kultury výuky. Pokud to necháme bez koordinace, vznikne chaos – různé výklady AI, protichůdné informace pro studenty a nejistota na obou stranách. Koordinátor je proto klíčový. Na naší fakultě tato role zahrnuje podporu smysluplného využívání AI ve výuce, rozvoj AI gramotnosti akademiků, metodickou i administrativní podporu, pomoc s redesignem předmětů, zavádění moderních technologií do výuky, podporu distanční formy vzdělávání a rozvoj kompetencí – převážně v oblasti soft skills, které jsou dnes pro práci s AI nezbytné. Navíc koordinátor funguje jako most mezi technologií, pedagogikou a strategií fakulty – pomáhá nastavovat pravidla, sdílet dobrou praxi a řešit otázky typu: Jak učit dovednosti, které AI nenahradí? Bez této role by se fakulta jen těžko orientovala v tak rychle se měnícím prostředí.

Jak konkrétně na Provozně ekonomické fakultě MENDELU zapojujete umělou inteligenci do vzdělávání?

V každém předmětu to vypadá trochu jinak, ale obecně se snažíme AI zapojovat prakticky a otevřeně. V řadě ekonomicko-manažerských i IT kurzů se studenti učí používat AI jako nástroj – třeba pro analýzu dat, generování variant řešení, práci s textem, přípravu marketingových návrhů nebo podporu při programování. Nejde ale jen o to umět získat relevantní výstup – klademe velký důraz na to, aby studenti dokázali výstupy AI kriticky posoudit a obhájit. V některých předmětech je práce s AI přímo součástí hodnocení, jinde je povolena s jasně nastavenými pravidly. A nejde jen o studenty – akademici využívají AI například při tvorbě výukových materiálů. 

Jak vidíte budoucnost psaní závěrečných prací v době, kdy AI dokáže generovat rozsáhlé texty?

Umělá inteligence samozřejmě zasáhla i klasicky psané závěrečné práce a posouvá je od testu „umíš psát a dělat rešerši“ k testu „umíš řídit proces, kriticky hodnotit a syntetizovat informace“. Na PEF MENDELU jsme už klasické bakalářské práce nahradili bakalářskými projekty. Díky tomu se posouváme k praktickým, tvůrčím a unikátním výstupům, které mají reálnou hodnotu. AI není zakázaná, ale student musí jasně deklarovat, jak ji použil a proč. Nehodnotíme jen text, ale hlavně myšlení autora a schopnost obhajoby.

Jakou roli by podle vás měly univerzity hrát při formování etického a rozumného přístupu k AI?

Univerzity mají nezastupitelnou roli při formování kritického myšlení a etického přístupu. Měly by zajistit, že technologie slouží lidem, ne naopak. Každý absolvent by měl chápat rizika a společenský dopad AI, rozumět principům odpovědného používání a umět je aplikovat v praxi. A v tomto směru by univerzity měly jít příkladem. Vysvětlovat souvislosti, rizika a limity AI. Student by neměl odcházet jen s tím, že umí AI používat, ale i s vnitřním kompasem – kdy je její použití vhodné a kdy už ne. 

Objevují se obavy, že pokud lidé přenechají velkou část přemýšlení AI, může to vést k oslabení kritického myšlení, tvořivosti nebo schopnosti řešit problémy. Jak podle vás udržet mentální kondici studentů i akademiků, když je tak snadné nechat práci udělat algoritmy?

Obavy jsou legitimní. Je to podobné jako s kalkulačkami: když je používáme slepě, základní dovednosti ochabnou. Řešení ale není zákaz, ale transformace. Učme studenty využívat AI k řešení složitějších, reálných problémů, které by bez ní vůbec nebyli schopni řešit. Studenti se musí stát „supervizory“ AI, ne jen jejími uživateli. Za mě je klíčem změna zadání. Pokud student dostane úkol, který AI zvládne jedním promptem, problém není v AI, ale v tom úkolu. Musíme zadávat takové úlohy, kde je nutné vysvětlovat, rozhodovat se, obhajovat a reflektovat. AI má být partnerem k přemýšlení, ne jeho náhradou. 

Jaká je nejcennější lidská kvalita nebo dovednost, kterou podle vás AI nikdy nenahradí?

Schopnost nést odpovědnost za rozhodnutí. AI může poradit, navrhnout řešení nebo nasimulovat scénáře, ale odpovědnost – morální, profesní i lidská – zůstane vždy na člověku. A právě tuto schopnost by měly vysoké školy cíleně rozvíjet. AI nikdy nedokáže morálně posoudit své kroky ani skutečně prožít jejich dopad. To je čistě lidská doména.

Na PEF MENDELU si kladete za cíl kromě vzdělávání v oblasti AI podporovat vznik studentských firem. 

Fakulta aktivně podporuje studentské podnikání – máme inkubační programy, mentoring, propojujeme studenty s praxí a dáváme jim prostor testovat nápady přímo v rámci výuky. AI tento trend ještě posiluje, například umožňuje rychle ověřovat nápady, které by dřív byly časově nebo finančně náročné.

Další aktuality a PEF v médiích