Česká republika vstoupila do roku 2024 s inflací 2,3 %, čímž se konečně vymanila z inflační krize a dostala se do tolerančního pásma ČNB. To je dobrá zpráva, ale Lubor Lacina z Ústavu financí a účetnictví v rozhovoru pro Český rozhlas varuje, že inflační tlaky v ekonomice zůstávají.

Současná situace a inflace

Česká republika vstoupila do nového roku s inflační mírou uvnitř tolerančního pásma. Současná míra inflace činí 2,3 %. Podle Lubora Laciny stále existuje riziko nárůstu cen u menších prodejců, kteří si nedovolili upravit ceny plně o růst inflace a čekali s konečnou úpravou na zlepšení ekonomické situace domácností. Vliv bude mít také aktivace inflačních doložek ve smlouvách na rok 2024, což by mohlo vést k růstu cen služeb, zejména v realitním sektoru. „Ceny služeb zatím nerostly tak rychle jako ceny zboží, to se ale může v následujících letech změnit,“ říká v rozhovoru Lacina. Roli může hrát také tlak zaměstnanců na rychlejší růst nominálních mezd jako kompenzace za jejich reálný pokles v předcházejících letech. To může být podpořeno i přetrvávajícím tlakem na trhu práce a nepřirozeně nízkou mírou nezaměstnanosti.

Vliv inflace na ekonomiku a spotřebitele

Inflace ovlivňuje kupní sílu občanů. Ta se v důsledku růstu cen zboží a poklesu reálných mezd snížila. Češi během inflační periody navýšili úspory, které nyní mohou začít utrácet. Spotřeba domácností může stimulovat ekonomiku. Podle Lubora Laciny je ale třeba brát v potaz nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, které jsou stále v obtížné situaci. Lacina zdůrazňuje, že nízkopříjmové skupiny budou i nadále čelit rozpočtovým omezením. Zaměstnavatelé sice slibují růst mezd o 8 %, ale reálné mzdy i tak nepokryjí pokles z minulých let. Významnou roli ve stimulaci ekonomického růstu prostřednictvím spotřeby domácností tak bude hrát primárně spotřebitelské chování střední příjmové kategorie domácností. Česká ekonomika je silně závislá na exportu do EU a především Německa. Pokles vývozu do Německa by mohl mít za následek růst nezaměstnanosti a další ekonomické potíže. Je tedy zásadní sledovat vývoj německé ekonomiky a její dopady na naši ekonomiku.

Měnová politika ČNB a její účinnost

Lubor Lacina říká, že zatím není jasné, zda pokles inflace způsobila měnová politika ČNB, nebo externí vlivy. Vysoká inflace významně nad inflačním cílem ČNB vedla ke změně chování domácností. Vlastní nominální úrokové sazby neměly velký efekt. Při míře inflace nad 15 % zůstávala reálná úroková sazba výrazně záporná. Lubor Lacina a Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB, jsou zastánci více razantnější monetární politiky v době rostoucí inflace (zvyšování úrokových sazeb) i v době oživení ekonomiky formou snižování úrokových sazeb.

Další aktuality a PEF v médiích