Letos, přesně dne 5. června 2023, si připomínáme výročí 300 let od narození filosofa Adama Smithe, který je považován za zakladatele ekonomie jako samostatné vědní disciplíny. Všechny spisy od velkých myslitelů té doby, jakými byli například filozofové přírodních zákonů John Locke a David Hume, a které se dotýkaly ekonomických témat, byly a jsou dodnes považovány za spisy převážně filosofické. To se změnilo v roce 1776, kdy Adam Smith publikoval své nejznámější dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Jedná se o spis, který je považován za první ryze ekonomické dílo. Právě s tímto dílem je spojován vznik ekonomické vědy. Sám Smith působil jako profesor logiky a morální filosofie na univerzitě ve skotském Glasgow. Již před vydáním svého nejznámějšího díla byl publikačně velmi činný a mezi jeho další ceněná díla patří například filosofický spis Teorie mravních citů.
V tomto příspěvku bych rád studentům připomněl, jak stále živý odkaz Smithovo dílo i po 250 letech od vydání pro dnešní ekonomii představuje. Své přednášky v mikroekonomii a makroekonomii obvykle začínám úvodem, že ekonomie je společenská věda. V ekonomii nemůžeme provádět pokusy, experimenty či jiná pozorování jako například v chemii, biologii či fyzice, která nám přináší exaktní naměřené výsledky a umožňují odhalit platné kauzality. V ekonomii pozorujeme život kolem sebe. Vyjdeme-li z pravděpodobně nejslavnější a nejpoužívanější definice ekonomie, která se mnohým může zdánlivě zdát zjednodušující, v ekonomii se snažíme přijít na to, jak využít zdroje poskytované naší planetou, které jsou vzácné a jejichž množství je omezené, tak, abychom uspokojili co nejvíce lidských potřeb či lidově řečeno „nakrmili co nejvíce lidí“. Odpovědí na tuto zevšeobecňující otázku je mnoho. Názory na to, jak tohoto cíle dosáhnout se historicky měnily, rozvíjely a upřesňovaly tak, jak šla doba, a s ní přicházely různé dějinné události, z nichž se ekonomové snažili poučit a vyvodit závěry. Rozmanitost přístupů k vysvětlení různých dějinných událostí, které ovlivňovaly blahobyt společnosti vyústila ve vznik mnoha ekonomických směrů a škol. Tyto ekonomické školy byly sice vnitřně relativně spřízněné ale navenek často od sebe navzájem odlišné. V ekonomii tak vznikla situace jako v soudobé hudbě. Zatímco někteří z nás mají rádi melodickou popovou hudbu, jiní upřednostňují rock, folk či punk. Jsou dokonce i tací, kteří mají rádi country či klasickou operu. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na metal či výjimečné, nesmrtelné a těžko zařaditelné Depeche mode. Pustíme-li si však rádio v autě, devět z deseti stanic bude hrát melodický pop. Jen ojediněle naladíme stanice zaměřené na klasickou hudbu, jazz či dokonce již zmiňované country. A právě těch devět z deseti stanic hrající melodickou popovou hudbu představuje main stream, nebo chcete-li hudba hlavního proudu.
V ekonomii je to stejné. Přestože existuje velké množství škol ekonomického myšlení, nejpoužívanější vysokoškolské učebnice Ekonomie, Makroekonomie a Mikroekonomie na všech světových univerzitách od Harvard, Cambridge až po MENDELU jsou si svým obsahem velmi podobné. Jsou založeny na ekonomickém mainstreamu, tedy vycházejí z ekonomie hlavního proudu. Adam Smith je nejen zakladatelem ekonomie, jeho dílo je také základním teoretickým východiskem pro vymezení hlavního proudu v ekonomii. Každý příběh musí někde začít a od něčeho se odrazit. Odrazovým můstkem a hlavní postavou příběhu Adama Smithe je svoboda. Adam Smith věřil v sílu svobody trhu. Věřil ve schopnost svobodné ekonomiky fungovat jako příroda, která si s nechtěnými neduhy, jako jsou povodně, požáry, nemoci, dlouhé zimy sama poradí a vždy se dokáže vrátit do své rovnováhy. Jinými slovy i po dlouhé zimě přijde jaro a vše se zazelená. Tedy zazelená se, pokud nepřijde zuřivý zemědělec, který rozorá všechny meze, aby zasel a sklidil více. Při tom však opomněl, že meze jsou důležitým prvkem v krajině, které zabraňují erozi půdy a napomáhají lepšímu vsakování prudkých dešťů a zabraňují znečištění vodních toků, např. dusíkatými hnojivy. Zuřivý zemědělec tak způsobil nerovnováhu. Adam Smith viděl fungování ekonomiky podobně. Věřil ve schopnost neviditelné ruky trhu, díky které dochází k efektivnímu přerozdělení zdrojů ve výrobě a růstu blahobytu celé společnosti. Zásah do tohoto systému např. z pozice tehdejších panovníků či dnešních vlád a centrálních bank způsobí nerovnováhu. Snaha každého jednotlivce o svůj vlastní prospěch, o svůj zisk vede k nejlepšímu využití svého přirozeného pracovního talentu, což ve svém důsledku vede k růstu bohatství všech. Tomuto přístupu v ekonomii říkáme liberalismus. A právě liberalismus je hlavním východiskem pro formování mainstreamu – hlavního proudu v ekonomii. Liberalismus je tradicí v ekonomii.
Ekonomové se zpravidla rozdělují do dvou skupin. První skupina věří v neviditelnou ruku trhu a druhá ve viditelnou ruku státu. Druhé skupině se říká intervencionisté a vychází z jiného velkého myslitele 20. století Johna Maynarda Keynese. Spor mezi liberály a intervencionisty přetrvává v ekonomii dodnes. Oba tábory mají odlišný pohled na to, jak řešit ekonomické krize, inflaci či vysokou nezaměstnanost. Možná to někomu přijde nepřirozené, nicméně, je důležité zdůraznit, že i intervencionisté mají své místo v ekonomickém mainstreamu. A právě v období ekonomických krizí, z nichž jednu zažíváme v podobě dvouciferné pádivé inflace i dnes, se mezi politiky, kteří jsou zodpovědní za hospodářskou politiku státu, prosazuje spíše keynesiánský, tedy intervencionistický přístup.
To však nesnižuje sílu a význam liberální ekonomie založené na víře ve svobodný trh. Připomeňme, že vznik Evropské unie byl původně motivován především snahou o ekonomický prospěch všech účastnických zemí. Nástrojem zvýšení konkurenceschopnosti členských zemí i Unie jako celku byla právě svoboda. Zrušení cel a jiných překážek obchodu a mobility kapitálu a pracovních sil představuje vytvoření jednotného velkého svobodného trhu, který je považován za jeden z motorů dlouhodobého ekonomického růstu. Na liberálních základech stála také transformační politika tehdejších politiků v době, kdy jsme na počátku devadesátých let přecházeli z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Asi nejznámějším představitelem a nejhlasitějším zastáncem tohoto přístup byl a stále je bývalý český prezident Václav Klaus. S trochou nadsázky lze říci, že transformace české ekonomiky v devadesátých letech založená na privatizaci státního majetku, obchodní a cenové liberalizaci stála (byť nejen) na 250 let starých myšlenkách Adama Smithe a jeho následovníků.
Své zamyšlení nad odkazem Adama Smithe si dovolím ukončit otázkou, kterou kladu studentům ve svých ekonomických kurzech. Zvídavý student by mohl vnímat rozpor v tom, proč jsou Václav Klaus či jiný téměř stejně známý ekonom a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Američan Milton Friedman označování jako konzervativní nebo neokonzervativní ekonomové. Vždyť liberální člověk bývá přece považován za opak konzervativního? Nebo v tom snad rozpor není?
Budete-li chtít, napište mi své odpovědi. Jsem na ně zvědavý.
Přeji všem úspěšné studium ekonomie a nejen ekonomie na naší univerzitě a vždy čistou mysl.
Petr Rozmahel
Ústav ekonomie, PEF MENDELU
Více aktualit
-
Florida Universitaria is pleased to invite you to participate in the 15th edition of International Week, which will take place from 22 to 26 February 2027. The preference is to hold teaching sessions on campus in Catarroja, allowing participants to…17. 9. 2026
-
Děkanské volno 26. listopadu 2026
V souvislosti s konáním konference PEFnet 2026 vyhlašuje děkan fakulty děkanské volno na 26. 11. 2026 pro všechny studenty Provozně ekonomické fakulty. Zároveň zveme všechny studenty i pracovníky fakulty k účasti na této konferenci. …10. 9. 2026 -
Děkanské volno 12. října 2026
V souvislosti s představením kandidátů na funkci děkana Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně vyhlašuje děkan fakulty děkanské volno na 12. 10. 2026 pro všechny studenty Provozně ekonomické fakulty. Děkanské volno je vyhlášeno…10. 9. 2026 -
Přihlaste svou práci do 7. ročníku soutěže Cena Karla Schwarzenberga
Studujete, nebo jste nedávno dokončili bakalářské, magisterské nebo doktorské studium? Máte zájem o politiku, ekonomiku, právo, historii, či jiné společenské vědy? Věnuje se téma Vaší kvalifikační práce významným aktuálním výzvám? Přihlaste svou…3. 9. 2026 -
Migraci nelze zastavit, ale lze ji řídit. Robert Stojanov vysvětluje, proč…
„Migrace tu vždy byla, je a bude. A v podstatě se budeme snažit ji řídit,“ říká Robert Stojanov z Ústavu informatiky, který se dlouhodobě zabývá migračními pohyby, jejich příčinami i možnostmi, jak mohou státy migraci regulovat. Výzkumu se věnuje…1. 9. 2026 -
Tématem konference ECOS 2027 bude ekonomická konkurenceschopnost a udržitelnost
Ve dnech 1. a 2. dubna 2027 se uskuteční 29. ročník mezinárodní konference Economic Competitiveness and Sustainability (ECOS). Konference se uskuteční pouze prezenční formou v angličtině. Autoři mohou přihlašovat původní výzkumné práce, které dosud…11. 8. 2026 -
Doktorandská konference PEFnet se uskuteční 26. listopadu 2026
Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně každoročně pořádá mezinárodní konferenci PEFnet určenou doktorandům z českých i zahraničních univerzit. Konference nabízí studentům doktorských studijních programů příležitost představit svůj…11. 8. 2026 -
Robert Stojanov hovoří pro časopis Pojistný obzor o klimatické změně a migraci
Populační a environmentální geograf Robert Stojanov z Ústavu informatiky hovořil v rozhovoru pro časopis Pojistný obzor o vztahu klimatické změny, migrace a odolnosti společnosti. Upozornil, že změna klimatu a mezinárodní migrace ovlivňují veřejnou…10. 8. 2026 -
Robert Stojanov byl hostem Radiožurnálu a CNN Prima News. Mluvil o situaci v…
Robert Stojanov z Ústavu informatiky poskytl dva rozhovory médiím o současné situaci ve španělské Ceutě. Pro Český rozhlas Radiožurnál a CNN Prima News hovořil o příčinách migrační vlny, reakci Maroka i širších souvislostech evropské migrační…10. 8. 2026 -
Milan strávil čtyři měsíce v Tasmánii. Co mu studijní pobyt na University of…
Milan strávil čtyři měsíce na australské University of Tasmania, kde v rámci bilaterální výměny úspěšně absolvoval jeden semestr studia. Do Austrálie odjel s cílem zlepšit si angličtinu, poznat jiný způsob výuky a získat zkušenost se studiem na…24. 7. 2026